Brno - V Česku loni dál ubylo vinic, jejich rozloha se zmenšila o 359 hektarů na 16.945 hektarů. Osázená plocha je nejmenší od vstupu ČR do Evropské unie, od kdy údaj zveřejňuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Rozloha vinic se loni zmenšila přesto, že vinohradníci vysadili více vinic než v roce 2024, a to 216 hektarů. Počet pěstitelů vinné révy klesl o 446 na 12.242. Dál se zvyšovala plocha osázená odolnými odrůdami vhodnými pro ekologické pěstování. ÚKZÚZ, který plochu vinic sleduje a výsadbu nových na základě kvót povoluje, o tom informoval v tiskové zprávě.

Plocha vinic v Česku loni klesla pod 17.000 hektarů poprvé od začátku sledování v roce 2004. Dosud nejnižší údaj byl z roku 2011, a to 17.198 hektarů.

Kvóta pro výsadbu nových vinic zůstala loni opět nevyčerpaná, 98 vinohradníků projevilo zájem o výsadbu celkem 52,39 hektarů z 173,3 hektarů povolených kvótou. Vyklučeno, tedy vykáceno, bylo loni 302 hektarů vinic. Pouze 118 hektarů z nich plánovali vinaři znovu osadit révou.

"Celkem bylo loni vysázeno 216,39 hektarů nových vinic, což je o 92,81 hektaru více než v roce 2024. Šlo o novou výsadbu i obnovu vinic," uvedla mluvčí ústavu Petra Hrabčáková. Rozdílná čísla o přidělených povoleních, kvótě a skutečné výsadbě jsou dána tím, že vinohradníci mají na osázení povolených ploch tři roky, lhůtu mohou využít postupně, nebo najednou.

Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké vinice s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku mohly vonohrady poprvé rozšířit o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje.

Mezi nejčastěji vysazované bílé odrůdy patřila Pálava s 18,27 hektaru, Rulandské šedé s 15,48 hektary a Ryzlink vlašský se 14,11 hektary. Z modrých odrůd bylo vysazeno nejvíce Merlotu, a to 8,98 hektaru.

Stejně jako v předchozích letech se loni dál zvětšila plocha osázená takzvanými PIWI odrůdami révy, které jsou odolnější a jsou vhodné pro ekologické pěstování. Jejich plocha vzrostla o 76 hektarů na 1080 hektarů. Nejpěstovanější PIWI odrůdou je Hibernal s celkovou plochou 434 hektarů, nejvysazovanější odrůdou byl loni Solaris, který vinaři vysadili na 13,93 hektarech.

Podobně jako v předchozích letech jsou největšími vinařskými obcemi v Česku Velké Bílovice se 776 hektary vinohradů, Valtice s 537 hektary a Mikulov s 509 hektary. Všechny tři jsou na Břeclavsku. Vinařským Čechám pak s rozlohou vinic 109 hektarů dominuje Mělník.

Letos mohou vinaři žádat o výsadbu vinohradů o rozloze 169,8 hektaru. Termín pro podání žádostí končí poslední únorový den.

Vývoj plochy vinic v Česku od vstupu do Evropské unie:

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

ČR víno pěstování ÚKZÚZ 2025