Moskva - Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 15,50 procenta. Dnes o tom informovala v tiskové zprávě. Výsledek většinu analytiků překvapil. Banka uvedla, že míra inflace v lednu sice vzrostla, ale že to bylo způsobeno jednorázovými faktory. Očekává tedy, že inflace bude letos dál klesat a že bude možné základní sazbu ještě snížit.
Agentura Reuters uvedla, že z 24 oslovených analytiků jich se snížením základní sazby počítalo osm. Zbytek předpokládal, že centrální banka sazbu nezmění. Reuters také napsal, že snížení základní sazby je snahou podpořit ruskou válečnou ekonomiku, která se potýká s jedněmi z nejvyšších úrokových sazeb za více než deset let.
"Centrální banka bude na svých nadcházejících zasedáních posuzovat potřebu dalšího snížení základní sazby v závislosti na udržitelnosti zpomalování inflace a vývoji inflačních očekávání,“ uvedla ruská měnová autorita. "Základní scénář předpokládá, že průměrná základní úroková sazba se bude v letošním roce pohybovat v rozmezí 13,5 až 14,5 procenta ročně," dodala.
K překvapivému snížení základní sazby centrální banka přistoupila jen deset dní po tom, co prezident Vladimir Putin vyzval nejvyšší představitele vlády a centrální banky, aby zajistili obnovení tempa hospodářského růstu. Zároveň apeloval, aby se nezaměřovali pouze na sledování cen.
Data o lednovém vývoji inflace zatím nejsou k dispozici. Loni v prosinci míra inflace činila 5,6 procenta a po většinu loňského roku se postupně snižovala. Na maximu byla v březnu, kdy činila 10,3 procenta.
"Inflační tlaky z našeho pohledu skutečně dosáhly vrcholu v lednu. Pokud mluvíme o udržitelné inflaci, tak si myslíme, že vrchol nastal v prosinci 2024. Co se týče vrcholu inflačních očekávání, budeme jej pečlivě sledovat," uvedla na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Centrální banka v říjnu 2024 zvýšila základní úrokovou sazbu na 21 procent, což bylo maximum za více než 20 let. Chtěla tak zpomalit inflaci vyvolanou vysokými výdaji na zbrojení spojenými s válkou na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
"Nyní máme větší jistotu, že můžeme na nadcházejících zasedáních pokračovat ve snižování klíčové sazby. To se odráží i v prognóze vývoje klíčové sazby v našem základním scénáři. Jinými slovy, poskytujeme signál v souladu s touto trajektorií," uvedla Nabiullinová. "Chci však znovu zdůraznit, že náš signál není bezpodmínečným závazkem ke snižování sazby. Není striktně vázán na konkrétní zasedání. Proto říkáme, že budeme vyhodnocovat, jak vhodné je další snižování klíčové sazby, a analyzovat všechna data," dodala.
Ruská ekonomika v prvních třech letech konfliktu na Ukrajině vykazovala značnou odolnost vůči západním sankcím. Loni ale prudce zpomalila, když centrální banka zvýšila klíčovou sazbu ve snaze bojovat s vysokou inflací.
Ruská vláda očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 1,3 procenta po růstu o jedno procento loni. Centrální banka ponechala prognózu růstu na letošní rok na 0,5 až 1,5 procenta, na příští rok počítá s růstem HDP o 1,5 až 2,5 procenta.
