Olomouc - Čtyři mladé zubří samice z pražské a olomoucké zoologické zahrady se staly součástí dvanáctičlenného stáda z celé Evropy, mají se v Ázerbájdžánu postarat o návrat tohoto druhu do volné přírody. Na přirozený pohyb v přírodě se nyní adaptují v Národním parku Šahdag v severním Ázerbájdžánu. Do výběru Evropského programu pro ohrožené druhy koordinovaného berlínskou zahradou se dostaly díky výbornému zdravotnímu stavu a vhodnému genetickému zázemí. Pro olomouckou zoo jde o velký úspěch, řekli dnes novinářům tamní zoologové.
Fotogalerie
"Smyslem je reintrodukce zvířat zpět do přírody. Na Kavkazu nějaká populace již aktuálně je, ale je třeba ji ještě posílit, aby byla životaschopná. Podílíme se na tom společně s dalšími zoologickými zahradami prostřednictvím berlínské zoo, která transport zajistila," řekla novinářům zooložka Jitka Vokurková.
Do projektu byly zapojeny čtyři samice zubra ze zoologických zahrad v Praze a Olomouci, po dvou z každé z nich. Jedna ze samic, která byla do Ázerbájdžánu vyslána z pražské zoo, se narodila v olomoucké zoo, poslední roky však obývala právě Zoo Praha.
Podle zoologa Jana Pluháčka byli zubři evropští do oblasti Národního parku Šahdag v Ázerbájdžánu vysazeni v minulosti již čtyřikrát. "První tři pokusy v 60. a 70. letech minulého století byly neúspěšné, v roce 2019 byl čtvrtý a již úspěšný pokus, tehdy bylo vypuštěno 12 jedinců, nyní v druhé vlně jde dalších 12 jedinců," uvedl Pluháček. Park podle odborníků zubrům poskytuje výborné podmínky díky rozsáhlým horským či lesním krajinám. Jejich populace nyní čítá zhruba 90 jedinců.
Podle zoologa je s transportem spojeno velké množství administrativy, kterou zajišťovali kolegové z Berlína. Zvířata je mimo jiné nutné důkladně veterinárně vyšetřit. Roli hrál zejména věk, zdravotní stav a genetická vhodnost každého zvířete, uvedl mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.
"Pečlivě byli vybráni mladí jedinci, olomoucké samičky mají nyní mezi dvěma až čtyřmi lety," doplnil Pluháček. Naopak z pražského chovu byla podle Maška vybrána jedna starší samice, zhruba šestiletá, která má ve vznikajícím stádě pomoci zajistit přirozenou věkovou strukturu. Díky svým zkušenostem by měla sehrát roli takzvané matriarchy a přispět ke stabilitě skupiny.
Do projektu se zapojila zvířata například i z rakouských a německých zoo. Zubři byli nejprve shromážděni v berlínské zahradě, transportováni na Kavkaz byli poté letecky. Při čekání na transport v Berlíně se jedné z pražských samic navíc narodilo tele, do Ázerbájdžánu tak odcestovalo nakonec zubrů celkem pět.
Olomoucká zoo se vrátila k chovu největšího divokého evropského kopytníka v roce 2013, od té doby se v ní narodilo 19 mláďat. Po odchodu samic zůstává v zoo na Svatém Kopečku jeden chovný samec, dvě samice a mláďata, jde celkem o šest zvířat. Zoo Olomouc je jediná na Moravě, která zubry chová.
Zoo Praha chová zubry od roku 1948 a narodilo se v ní přes 100 mláďat. Kromě trojského areálu je lidé mohou spatřit i ve výběhu v pražských Dolních Počernicích. V minulosti už pražská zoo zubry pro návrat do volné přírody poskytla, a to nejen pro posílení kavkazské populace, ale také do Národního parku Bieszczady v Polsku.
Zubr je největším savcem Evropy, samci váží až tunu. V zajetí se tato zvířata mohou dožít až 26 let. Ve volné přírodě vyhynuli podle Pluháčka na počátku 16. století, od té doby přežívali například v oborách a později v zoologických zahradách. Díky reintrodukci již jejich stavy ve volné přírodě rostou.
