Brno - Stát podle končícího veřejného ochránce práv Stanislava Křečka často vytváří situace, v nichž se občan v systému ztrácí. Dávno tak podle něj už nemůže platit, že neznalost zákonů neomlouvá. Jako největší úspěch ve funkci hodnotí posílení role ombudsmana jako lidskoprávní instituce. Dlouhodobě se ale podle něj nedaří dosáhnout plné součinnosti všech institucí. Křeček to řekl v rozhovoru s ČTK. Mandát současného ombudsmana vyprší 19. února. Křečkovi je 87 let, podle dostupných údajů tak patří k nejstarším lidem v Česku, kteří kdy zastávali vysokou veřejnou funkci.
Za nejpalčivější systémový problém Křeček považuje ochranu práv těch lidí, kteří se i s ohledem na měnící se způsob života stávají ještě zranitelnějšími. Nejde podle něj jen o děti, lidi s postižením nebo lidi omezené na svobodě. "Ale například i to, že diskriminace starých lidí je nejčastějším způsobem diskriminace u nás. Pro řadu občanů, nejen seniorů, je stále obtížnější sledovat digitalizaci veřejného života, a tak se úřady a veřejné instituce stávají stále méně přístupné pro řadu občanů, pokud zapomenou na to, že mají být přístupné i off-line a nemít fyzické bariéry," uvedl Křeček.
Stát podle něj často sám vytváří situace, v nichž se občan v systému ztrácí. "Dávno již nemůže platit, že neznalost zákonů neomlouvá, ale je tomu naopak. Je zcela pochopitelné, že občané neznají přesné znění zákonů, vyhlášek a nařízení a jaksi se vytrácí samozřejmá povinnost státu a veřejné moci vše trpělivě vysvětlovat. A ne jen sankcionovat," uvedl Křeček.
Kdyby měl vybrat jednu věc, kterou považuje za největší úspěch v roli ombudsmana, je to posílení role veřejného ochránce práv jako lidskoprávní instituce. "Podařilo se mi snad přispět k pochopení, že lidská a občanské práva jsou skutečně pro všechny, a nikoliv jen pro ty, kteří se jich hlasitě domáhají. Snad přispět i k tomu, že rozdělování občanů na menšiny k ničemu dobrému nepovede a že potřebujeme nejen rozmanitost, ale především občanskou odpovědnost a respekt k právům, ale zejména k povinnostem," uvedl Křeček.
Připomněl, že úřad dokáže účinně korigovat chyby státní správy. "V 97 procentech případů, ve kterých jsme upozornili úřady na jejich chybné jednání, tak svá nesprávná rozhodnutí napravily a respektovaly náš názor. Ombudsman tedy nemusí a ani by neměl mít výkonnou pravomoc, ale jeho autorita a znalost práva je často poslední záchranou lidí, kterým nikdo jiný nepomůže," uvedl Křeček.
Za největší neúspěch naopak označil nedostatečnou součinnost některých institucí. Zejména tam, kde byla zjištění úřadu politicky či institucionálně nepohodlná. Kritizoval například to, že návrhy na legislativní změny, které úřad předkládá Poslanecké sněmovně, často zůstávají bez jakékoliv pozornosti.
Obecně se role ombudsmana za jeho mandátu podle něj výrazně proměnila, a to od „stěžovatelské“ směrem k aktivnímu aktérovi v oblasti lidských práv. "Už nejsme jen úřad, který reaguje na jednotlivé podněty, ale stále více upozorňujeme na systémové chyby a vstupujeme do veřejné debaty, a to i na sociálních sítích," uvedl Křeček. Poukázal na to, že jen loni úřad zahájil 673 šetření, z toho 65 z vlastní iniciativy.
Budoucího ombudsmana, který nahradí Stanislava Křečka, bude na šest let vybírat Sněmovna. Křeček zůstane ve funkci ombudsmana do té doby, dokud jeho nástupce nesloží slib.
