Chirurgická ocel je materiálem, který kromě svých nesporných estetických kvalit má i značný přínos pro naše zdraví. Vyhovuje totiž i alergikům. Proč?
Co je chirurgická ocel a jaké má složení
Jako chirurgická ocel se označuje speciální druh šlechtěné oceli dle definice příslušných norem. Jedná se o slitinu. Z hlediska složení v ní tak nalezneme především železo, chrom a molybden. K dalším prvkům, které tvoří chirurgickou ocel, náleží uhlík, mangan, křemíku, fosfor a síra. Právě přítomnost chromu zajišťuje výslednému materiálu jasný, lesklý a vysoce odolný nerezavějící povrch. Další kovy, jako je mangan či nikl, se pak starají o charakteristický studený vzhled.
Označení chirurgická získal tento materiál primárně z titulu svého původního využití, které tkví skutečně v medicíně. Chirurgická ocel zde slouží pro výrobu implantátů nebo chirurgických nástrojů. Úspěšně se však etablovala i v dalších průmyslových odvětvích, jako je letectví. Stejně tak se s ní setkáte v potravinářském sektoru. Je materiálem, který se vyznačuje vysokou kvalitou, odolností a atraktivním leskem, případně i možností povrchových úprav. Tyto zajímavé vlastnosti ji předurčují rovněž pro šperkařské využití u damske sperky i pánských.
Složení ovlivní ovšem i ekonomické zájmy výrobce. Platí totiž, že chrom, nikl a kobalt jsou jako suroviny velmi nákladné. V běžné (ušlechtilé) oceli je proto obsaženo přibližně kolem 2 až 3 % těchto prvků. Ostatní součásti pak zastoupeny řádově v desetinách a setinách procent. Zvýšením poměru chromu, niklu a dalších pak lze vytvořit odolnou a těžko zpracovatelnou ocel, která však již není vhodná pro šperkařský průmysl.
Značení chirurgické oceli
Ocel není drahým kovem jako třeba stříbro nebo zlato, proto nemůže být na rozdíl od nich opatřena puncovní značkou. Chceme-li mít ale skutečně jistotu, že se jedná o chirurgickou ocel, mělo by se na výrobku objevit značení 316L. To může být vyraženo na vnitřní straně prstenu nebo na zapínání náramku.
V případě, že nalezneme značení 304, měli bychom vědět, že se jedná o ocel nerezovou. Jedná se tedy o jiný typ ušlechtilé oceli, s níž se ve šperkařském světě rovněž můžete setkat. Na pohled jsou od sebe oba materiály k nerozeznání. Ocel označená kódem 304 však obsahuje menší podíl molybdenu. A právě ten zvyšuje odolnost oceli proti korozi, a to zejména v agresivním prostředí, jako je například slaná voda nebo pot.
Kvalitní ozdoba by tak vždy měla být vyrobena právě z oceli chirurgické, jako je tomu u prstenů z https://vezzi.cz/prstynky. Nenese-li šperk příslušné značení, stále nám může ohledně jeho původu napovědět cena a hmotnost konkrétního produktu: Chirurgická ocel je ve srovnání s běžnou bižuterií těžší, pakliže ji vezmeme do ruky, a také její cena bývá vyšší.
Jak je to s alergiemi na ocelové šperky
Z hlediska šperkařského pak má chirurgická ocel ještě jednu zásadní výhodu: Je považována za hypoalergenní. Materiál je velmi stabilní a obsahuje pouze minimální množství niklu. Nezpůsobuje tak ani při pravidelném kontaktu s pokožkou její nepříjemné podráždění. Šperky z chirurgické oceli jsou vhodné pro každodenní nošení a slouží i jakožto ozdoby piercingové. Ty pravé si vyberete z https://vezzi.cz/.
Jedinci s prokázanou alergií by se dále měli zcela vyhnout ocelovému materiálu s označením 303. V něm je již ve větší míře zastoupen z tohoto pohledu problematický nikl. Existují však i vzácné případy, kdy se z důvodu přítomnosti niklu vyskytne alergie i na předměty z oceli chirurgické. V takovém případě se jedná o mírné projevy, které čítají zarudnutí, svědění či otok postiženého místa.
Důležité je také si uvědomit, že hypoalergenní nemusí být povrchová úprava, kterou jsou některé ozdoby opatřeny. Běžné bývá například zlacení. Chcete-li mít vyšší míru jistoty, že konkrétní šperk bude dobře snášen, zvolte neupravený náramek či řetízek s původním stříbrným povrchem. Chirurgická ocel umožňuje i vsazení kamenů. Z designového hlediska mají i citlivější jedinci stále z čeho vybírat.
