Praha - Poslanecké kluby vládní koalice dnes požádaly o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Projednat na ní chtějí novelu sněmovního jednacího řádu a poslanecký návrh nového zákona o zaměstnancích státu. Na sociální síti X to oznámil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že schůzi svolá na příští čtvrtek od 09:00.
"Právě jsem převzal žádost všech tří vládních koaličních klubů o svolání mimořádné schůze k zákonu o jednacím řádu Sněmovny a státních zaměstnancích - chceme efektivnější projednávaní zákonů ve Sněmovně, a také abychom mohli přijímat do státní správy šikovné lidi," napsal Okamura.
Změna pravidel sněmovního jednání v poslanecké novele jednacího řádu má vést zejména k omezení možností obstrukcí. Novelu podepsali vedle zástupců koalice také někteří občanští demokraté. Předloha například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. O změnách sněmovních pravidel pro účelnější poslanecká jednání se mluví několik volebních období. V minulém období k úpravám jednacího řádu vznikla komise, k dohodě nedospěla. Vláda k předloze zaujala neutrální stanovisko.
Při projednávání předloh by o omezení řečnické doby rozhodovala jako teď Sněmovna hlasováním. Zůstalo by také pravidlo nejméně dvou poslaneckých vystoupení s délkou aspoň deseti minut pro každé z nich. Omezení by se podle novely nově vztahovalo i na poslance s přednostním právem, zpravodaje předlohy a na zákonodárce, který přednáší stanovisko klubu. Jejich první vystoupení by ale mohlo trvat až půl hodiny. Poslanci STAN kritizují, že výjimku z restrikce by měl předseda Sněmovny.
Návrh zákona o státních zaměstnancích má nahradit dosavadní služební zákon. Ve Sněmovně ho koncem loňského roku předložila skupina koaličních poslanců. Počítá s tím, že zaměstnávání státních úředníků se má víc podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Předloha vychází podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy z tezí, které připravil už předchozí kabinet. Odbory ji však označují za diletantský hazard. Vyzvaly vládu, aby předlohu odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů.
Naopak podle dřívějšího vyjádření ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za SPD) změna reaguje na měnící se svět a má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což přinese také úspory. Mimo jiné má nový zákon zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným.
