Praha - Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan požádá ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) a ministryni financi Alenu Schillerovou (ANO) podle jednacího řádu Sněmovny o detailní informace k plánu vlády Andreje Babiše (ANO) na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). STAN bude tento plán brzdit všemi možnými způsoby ve Sněmovně i Senátu, počítá i s obstrukcemi, řekl dnes Rakušan novinářům.
Koalice ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení uvádí, že zruší poplatky za veřejnoprávní média. Zdůvodňuje to snížením zátěže pro občany a firmy. Za prioritu označuje zachování nezávislosti ČT a ČRo. Na zrušení poplatků se podle předsedy SPD Tomia Okamury v pondělí shodla koaliční rada a upravila časový harmonogram. Babiš změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Podle Rakušana vláda už nyní stupňuje útoky na veřejnoprávní média, zpochybňuje práci redaktorů či některé pořady. "Napojení na rozpočet není technická změna, za kterou to zástupci vlády vydávají. Je to zestátnění - kohoutek, který se dá přiškrtit, když se to bude hodit," řekl bývalý ministr vnitra.
Od koalice podle něj dosud nezazněl žádný pádný důvod, proč finanční model měnit. Podle jednacího řádu Sněmovny proto požádá Klempíře a Schillerovou o informace. Předpis umožňuje poslancům požadovat od členů vlády informace a vysvětlení potřebná pro výkon jejich funkce. Ministři jsou povinni je poskytnout do 30 dnů, pokud tomu nebrání například mlčenlivost.
Po Klempířovi bude chtít Rakušan informace o chystaném modelu financování či o tom, jak zajistí nezávislost médií. Zajímat ho bude i to, na kolik by změny měly vyjít peněz. Schillerová by podle něj měla dodat podklady, analýzy a rozpočtové dopady. "Tady nestačí řeči, budeme dělat absolutně všechno, abychom tu změnu ztížili. Budeme obstruovat, toto jednoznačně nesmí projít," řekl.
Proti rušení rozhlasových a televizních poplatků se ve středu postavil Senát. Vládu vyzval, aby upustila od destrukce systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než 30 let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Proti zrušení poplatků se postavilo v úterý i předsednictvo opoziční TOP 09. "Tento krok považuje TOP 09 za přímý útok na nezávislost médií veřejné služby a za ohrožení jednoho ze základních pilířů demokratického právního státu," uvedla TOP 09.
Pavel: Financování veřejnoprávních médií nemusí být jen koncesionářskými poplatky
Financování veřejnoprávních médií nemusí být jen prostřednictvím koncesionářských poplatků, zajištěna však musí být jejich nezávislost, řekl prezident Petr Pavel při debatě s olomouckými studenty. Jakékoliv omezení veřejnoprávních médií podle něj zároveň omezuje také demokracii, uvedl. Reagoval tak na vládní program, který počítá se zrušením poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Pavel přitom znovu vyzdvihl jejich nezastupitelnou roli, která se ukázala například i při nedávných povodních na severu Moravy.
"Když se podíváme například na některé skandinávské země, tam jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu a přesto nezávislost mají. Nedá se to ale úplně poměřovat - musíme se podívat na to, jaký segment mediálního trhu veřejnoprávní média obhospodařují. U nás je to téměř 30 procent, což není vůbec málo - v jiných zemích je to kolem deseti, 15 procent," uvedl prezident.
Podle něj není podstatné ani tak to, zda budou tato média financována z koncesionářských poplatků nebo jiných zdrojů, ale aby byla garantována jejich nezávislost. "Mají nezastupitelnou roli, jsou jedním z atributů fungující demokratické společnosti. Zánik nebo omezení možností veřejnoprávních médií výrazně omezuje demokracii, je to věc, která není úplně banální. Viděli jsme to v některých zemích, kde ve snaze omezit autonomii veřejnoprávních médií došlo k převedení jejich financování na stát a tím k ovlivňování výší rozpočtu, dle vstřícnosti médií vůči konkrétní vládní garnituře. To rozhodně není dobře, neměli bychom to podporovat, protože je to dvojsečné," doplnil.
Veřejnoprávní média by podle něj měla být nejen zdrojem co nejobjektivnějších a nezaujatých informací, ale měla by také poskytovat těžko zastupitelnou roli při krizích. Významně se to projevilo například při nedávných povodních, které zdevastovaly také část Olomouckého kraje. "Když jsem se bavil s lidmi a starosty malých obcí, téměř bez výjimky všichni v té době poslouchali ČT24 a Český rozhlas, kde stále běžely informace, na kterých byli závislí. Ukázalo se, že mnohem větší problém, který cítili, nebyl v nedostatku elektřiny, tepla nebo vody, ale v odstřižení od světa," míní prezident. Podle něj se tato role v informovanosti nahradit komerčními médii nedá.
