Liberec - Česká republika je po třech letech Evropskou komisí znovu oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP). Je to důležité pro obchodování s vepřovým masem a produkty na trzích ve třetích zemích, řekl dnes novinářům ředitel Státní veterinární správy ČR (SVS) Zbyněk Semerád. Liberecký kraj je v Česku jediným regionem, kde laboratorní testy v posledních letech nákazu u uhynulých nebo odstřelených divokých prasat potvrdily.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. Proti nákaze není lék, prasata se musí utratit. V Libereckém kraji se první případ objevil v prosinci 2022 na Frýdlantsku u hranic s Polskem. Komerční chovy prasat domácích v kraji ale nákaza nezasáhla, laboratoře ji v minulých letech prokázaly jen u ulovených nebo uhynulých divokých prasat. Na AMP vyšetřila laboratoř přes 15.000 divokých prasat, nákazu potvrdila u 85. Poslední pozitivní případ potvrdila 14. srpna 2024.
Česko je podle veterinářů ve světě unikátní tím, že se dokázalo s nebezpečnou nákazou v populaci divokých prasat vypořádat v krátké době už podruhé. V roce 2017 řešila veterinární správa nákazu na Zlínsku, v Libereckém kraji ale zasáhla výrazně větší území. Boj s nákazou přišel podle ředitele liberecké veterinární správy Romana Šebesty veterinární správu na 76 milionů korun. Jen na zástřelném a nálezném vyplatila veterinární správa myslivcům za poslední tři roky 44 milionů korun, z toho 13,5 milionu v Libereckém kraji.
Africký mor se u divokých prasat prokázal hlavně na Frýdlantsku a Liberecku s jedinou výjimkou, kdy laboratoř nákazu v květnu 2023 potvrdila u divočáka uloveného v Ralsku na Českolipsku. Ani označení za zemi prostou AMP neznamená okamžité zrušení všech bezpečnostních opatření zavedených v souvislosti s nákazou. Vymezené ochranné pásmo I a s ním spojená opatření a zvýšený monitoring dál platí ve Frýdlantském výběžku. Ochranné pásmo tam navazuje na ochranná pásma vymezená kvůli nákaze v sousedním Polsku.
Nákaza tak zůstává hrozbou, s africkým morem bojují za hranicemi nejen v Polsku, ale také v Německu a na Slovensku. Nákaza je také například v Rumunsku, Itálii, Španělsku nebo v pobaltských zemích, kde se stejně jako v Polsku nebo Rumunsku dostala i do chovů domácích prasat včetně velkochovů. Šíření afrického moru prasat není navíc spojené jen s migrací divokých prasat, souvisí také s produkty, které pocházejí z volně žijících prasat, ať to jsou trofeje, maso nebo výrobky.
Podle ředitele veterinární sekce SVS Petra Šatrána veterináři pozorují zejména situaci na Slovensku. "Tam je zřejmý posun afrického moru prasat z východu na západ, v současné době je zhruba 30 až 40 kilometrů od české hranice, to znamená, že je reálná šance, že africký mor prasat přijde i ze slovenské strany. Bedlivě sledujeme, zda nákaza přestoupí řeku Váh či nikoliv, protože řeka je poslední přírodní bariéra," uvedl. Dodal, že řeka nepředstavuje absolutní bariéru, protože prasata jsou schopna ji přeplavat.
