Ostrava - Demolici pěti domů v někdejší hornické kolonii Bedřiška v Ostravě povolil vítkovický stavební úřad v rozporu s právními předpisy a na základě nedostatečných podkladů. Vyplývá to z rozhodnutí ostravského magistrátu, který se bouráním domů zabýval na základě podnětu Evy Lehotské, mluvčí obyvatel osady. Magistrát původní rozhodnutí o demolici zrušil. Domy jsou ale už od konce minulého roku zbourané. Na rozhodnutí upozornila Česká televize, ČTK ho potvrdila Lehotská.
Starosta části Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) ČTK řekl, že obvod nepostupoval protizákonně, ale na základě platného rozhodnutí stavebního úřadu. Se závěry magistrátu se ještě musí podrobněji seznámit.
"Důvodem pro zrušení byla podle magistrátu nezákonnost povolení, protože žádost městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky i postup stavebního úřadu Vítkovice vykazovaly od počátku zásadní nedostatky. Rozhodnutí zatím není pravomocné, městský obvod se může odvolat," uvedla Lehotská. Dodala, že obyvatelé Bedřišky dál usilují o odkoupení nebo zřízení práva stavby ke zbývajícím domům, snaží se o záchranu osady. V minulosti jejich úsilí podpořil například prezident Petr Pavel.
"Podnět na magistrát k zahájení přezkumného řízení jsme se rozhodli podat, protože nám od samého zahájení demolic bylo zřejmé, že postup vlastníka, tedy městského obvodu i stavebního úřadu není v souladu se zákonem. Magistrát nám dal svým rozhodnutím za pravdu, když konstatoval, že došlo k řadě porušení jak stavebních předpisů, tak správního řádu," doplnila Lehotská.
Bourání vybraných domů v kolonii začalo 12. listopadu. Šlo o prázdné objekty a obvod se hájil tím, že demolicemi chce předejít případným útokům vandalů. V některých případech ale byly bourané domky součástí dvojdomků a v částech, které se nebouraly, stále žijí rodiny. Proti demolici se zvedla vlna protestů. Lidé podporující zachování někdejší hornické kolonie postup radnice kritizovali a uváděli, že je nezákonný. Radnice podle nich o chystaných demolicích dostatečně neinformovala dosavadní obyvatele osady, kde stále bydlí zhruba pět desítek lidí.
Příznivci osady následně obsadili střechu posledního domu určeného ke stržení v této demoliční vlně. Opakovaně na střechu vylézali, a to i za nepříznivého počasí. Poslední dům nakonec stavební stroje zbouraly 8. prosince. Časně ráno tehdy dům zajistila policie, aktivisté v něm nebyli a následně byl zbourán.
"Důvodem pro zrušení povolení demolice je zejména to, že městský obvod uvedl v žádosti o povolení demolice nedostatečné a zavádějící informace. Jednak v žádosti neuvedl, že v bouraných dvojdomech jsou stále trvale žijící obyvatelé, a zamlčel i možné vlivy demolice poloviny dvojdomu na stav obývané poloviny. Zásadní nedostatky podle magistrátu vykazuje i výkresová část dokumentace demoličních prací. Stavební úřad povolení demolice vydal ve zrychleném režimu, i když k tomu nebyl oprávněn," řekl advokát Lehotské Vincenc Bouček.
Starosta Hujdus uvedl, že s rozhodnutím magistrátu se musí blíže seznámit, protože ho má k dispozici krátkou dobu. "Městský obvod postupoval v souladu s platným rozhodnutím stavebního úřadu, který k tomu byl kompetentní, a to rozhodnutí nabylo právní moci, čili jsme postupovali v souladu s platnou legislativou. Neměli jsme důvod to jakkoliv zpochybňovat," řekl Hujdus.
Radnice ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky o domy v osadě kvůli jejich stavu nechce pečovat. Podle ní jsou za hranicí životnosti a náklady na opravy jsou vysoké. Obvod chce nájemníky postupně vystěhovat a nechat lokalitu jako strategickou územní rezervu. Lidem nabízí náhradní ubytování. Obyvatelé uvádějí, že finské domky nejsou v tak špatném stavu. Odpůrci bourání namítají, že kolonie je příkladem ojedinělé komunitní práce, kde se povedlo přetvořit sociálně slabou lokalitu ve funkční sousedství a je příkladem bezproblémového soužití mezi romskou komunitou a majoritní společností.
