Po 25 letech jednání a uprostřed turbulentních globálních napětí se EU chystá formálně podepsat průlomovou obchodní dohodu se čtyřmi jihoamerickými zeměmi. Domácí zemědělci však stále více zuří a některé členské státy se již připravují zablokovat hlasování o Mercosuru v Evropském parlamentu.
V pátek většina zemí Evropské unie dala souhlas, aby blok po desítkách let jednání a na poslední chvílí odloženém podpisu těsně před Vánocemi podepsal dohodu o volném obchodu s Mercosurem, tj. s Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguají.
Během jednání velvyslanců členských států EU v Bruselu vlády pěti zemí (Francie, Polska, Rakouska, Maďarska a Irska) dohodu odmítly, zatímco Belgie se zdržela. Předešlá patová situace z prosince byla prolomena díky souhlasu Itálie, která po obdržení konečných záruk vzala zpět své výhrady.
Proto mají v sobotu 17. ledna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa odcestovat do Asunciónu, hlavního města Paraguaye, aby zde smlouvu formálně podepsali. Země totiž v současnosti drží rotující předsednictví Mercosuru.
Podle předsedkyně komise tento krok ustanovuje Evropu jakožto „spolehlivého partnera“, schopného „určovat si vlastní směr“. Von der Leyenová také uvedla, že „dnes Evropa vyslala silný signál, že to se (…) závazkem diverzifikovat obchod a snižovat závislosti myslí vážně“.
Dohodu uvítaly i státy Jižní Ameriky. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva označil tento den za historický pro multilaterální spolupráci. „Na pozadí stále více protekcionistického a jednostranného mezinárodního prostředí je tato dohoda signálem pro mezinárodní obchod jako faktor ekonomického růstu, z něhož budou profitovat oba bloky,“ uvedl.
Dohodu však musí ještě schválit většina europoslanců v Evropském parlamentu, kde jsou hlasovací koalice aktuálně poněkud nestabilní a nepředvídatelné. Datum hlasování zatím nebylo oznámeno. Zemědělci zůstávají silně proti, přičemž skupiny jako Svaz zemědělců Irska uvádějí, že pracují na zmaření dohody v parlamentu.
Pokud bude ratifikována, nová zóna volného obchodu s více než 700 miliony obyvatel by podle Evropské komise byla největší svého druhu na světě. Odhaduje se, že dohoda by mohla zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent, tedy o 49 miliard eur, což by mohlo podpořit více než 440.000 pracovních míst po celé Evropě.
Hlavní podporovatelé Mercosuru
Loni přinesl obchodní spor EU s USA nový impuls do zastaveného procesu, přičemž evropské země chtěly ukázat, že spravedlivý obchod není věcí minulosti.
Německý průmysl uzavření této dohody prosazoval celé roky. Německý kancléř Friedrich Merz uvítal páteční průlom jakožto „milník v evropské obchodní politice a důležitý signál naší strategické suverenity a schopnosti jednat“.
Z dohody by mohly těžit zejména automobilový průmysl, strojírenství a farmaceutický sektor. Například dovoz automobilů do zemí Mercosuru je v současnosti zatížen 35procentními celními sazbami.
Ekonom Deloitte David Marek uvedl, že se jedná o důležitý okamžik v době, kdy se trhy stále více zaměřují na ochranu domácího trhu před zahraniční konkurencí. V rámci evropského trhu by se rovněž zvýšila konkurence, což by mohlo vést k snaze snižovat ceny produktů a zlepšovat jejich kvalitu.
Podle analytika investiční platformy XTB Pavla Peterky je Česká republika jedním z největších vítězů této dohody, protože její automobilový sektor z ní bude stejně jako ten v Německu výrazně těžit.
Španělsko je jednou ze zemí, které nejvíce usilovaly o uzavření této dohody. Jeho premiér Pedro Sánchez přivítal dohodu, která umožní „španělským firmám vstoupit na nové trhy, více exportovat a vytvářet více pracovních míst“.
V příspěvku na sociálních sítích Sánchez zdůraznil význam dohody, která umožní EU „udržet silné spojení s Latinskou Amerikou, sesterským a strategickým regionem“ ve světě, kde „ne vždy jde o cla, hrozby a špatné zprávy“. Poté zdůraznil, že tento pakt buduje „nové mosty a aliance“ pro vytvoření „sdíleného blahobytu“ se zeměmi regionu Cono Sur.
Sousední Portugalsko, rovněž podporovatel dohody, zdůraznilo významný dopad dohody na portugalský stát i na celou unii.
Ministr zemědělství a moře José Manuel Fernandes zdůraznil, že vzhledem ke geopolitické situaci je tato dohoda zásadní, a vyzdvihl „úžasné příležitosti“ pro produkty jako víno, olivový olej a sýr. Poukázal také na to, že v obchodní bilanci s Mercosurem je deficit 500 milionů eur a že tato dohoda umožní tuto částku vyrovnat.
Dalším zastáncem volného obchodu v EU je Dánsko a jeho vláda plně podporuje dohodu s Mercosurem. „Jedná se o obrovský průlom. Také pro Dánsko, které jako malá otevřená ekonomika závisí na obchodu s ostatními zeměmi,“ uvedl Jacob Jensen, dánský ministr pro potraviny, zemědělství a rybolov.
Dánsko doufalo, že dohoda bude finalizována během dánského předsednictví v EU, které trvalo do 31. prosince. To se nestalo, ale ministr byl potěšen, že EU nyní učinila krok směrem k otevírání nových trhů poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na evropské zboží cla.
Sousední Švédsko je rovněž dlouhodobým podporovatelem dohody, přičemž ministr pro obchod Benjamin Dousa uvedl, že se těší například na lepší exportní příležitosti pro automobilový a farmaceutický průmysl, stejně jako na nižší ceny pro spotřebitele a na to, že více malých a středních podniků začne obchodovat se zeměmi Mercosuru.
„Pro mnohé z nich bylo technicky náročné a příliš nákladné najmout si právníky, aby mohly exportovat (například) do Brazílie,“ uvedl Dousa.
Opodstatněné obavy zemědělců
Evropské komisi, která text vyjednávala, se nicméně nepodařilo přesvědčit všechny členské státy.
Silná Francie, kde politici napříč spektrem považují dohodu za zásah do vlivného zemědělského sektoru země, vedla, nakonec neúspěšnou, snahu ji zablokovat. Kritici ji odmítají kvůli obavám, že jejich zemědělci budou ohroženi přílivem levnějšího zboží, jako je například maso, cukr, rýže, med a sójové boby, od Brazílie, což je zemědělský gigant, a jejích sousedů.
V úterý vjelo do Paříže asi 350 traktorů na další den protestů, během nichž zemědělci požadovali „konkrétní a okamžitá opatření“ od vlády, jež se snaží čelit hněvu farmářů. Akci však rovněž poznamenaly dezinformace, jak ukázalo video traktorů v hlavním městě vygenerované umělou inteligencí, které vyvrátil tým pro ověřování faktů německé tiskové agentury dpa.
Francouzská ministryně zemědělství Annie Genevardová uvedla, že schválení dohody velvyslanci členských států „není koncem příběhu“, protože o dohodě musí ještě hlasovat Evropský parlament. Zároveň zdůraznila, že „hněv zemědělců je značný a jejich požadavky jsou oprávněné“.
Zemědělci také vyšli do ulic v Polsku a Irsku a zablokovali silnice v Belgii a dalších zemích v době, kdy EU v pátek dala obchodní dohodě zelenou.
I po pátečním hlasování belgičtí zemědělci nadále organizovali protesty a blokády silnic, aby vyjádřili svůj odpor k dohodě. Už na konci loňského roku bylo jasné, že Belgie se bude muset při hlasování zdržet, protože její jednotlivé vlády nedosáhly shody. Regionální vláda Valonska byla proti obchodní dohodě a ani na federální ani na vlámské úrovni se koaliční partneři nedohodli.
Vlámská nacionalistická strana N-VA premiéra Barta De Wevera byla nejhlasitějším zastáncem dohody, ale mezi politickými stranami měla příliš malou podporu.
Na pátečních protestech ve Varšavě si polští zemědělci stěžovali, že by dohoda mohla zaplavit polský i širší evropský trh výrazně levnějšími dovozovými potravinami, což by ohrozilo místní výrobce.
Dříve téhož dne se konzervativní prezident Karol Nawrocki setkal se zemědělci, kteří se podíleli na organizaci protestu, a deklaroval svou ochotu se zemědělskou komunitou spolupracovat.
Premiér Donald Tusk uvedl, že sdílí odpor protestujících zemědělců vůči této přelomové dohodě. „Hlasovali jsme proti dohodě v každé fázi, učinili jsme tak i při posledním hlasování,“ dodal.
Ministr zemědělství Stefan Krajewski pohrozil, že obchodní dohodu mezi EU a Mercosurem předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.
Dokonce i některé země EU, které hlasovaly pro dohodu, čelily vnitřnímu tlaku.
Ve Slovinsku například předseda Slovinské zemědělské a lesnické komory (KGZS) Jože Podgoršek zopakoval, že tato organizace, která zastupuje domácí zemědělce, nemůže dohodu s Mercosurem podpořit, protože poškozuje evropské farmáře.
Ministerstvo zemědělství na obavy zemědělců reagovalo závazkem pečlivě sledovat provádění dohody a v případě rizik pro slovinské zemědělství požadovat opatření a využít všechny dostupné ochranné mechanismy.
Na prvním místě jsou zemědělci EU
Klíčová úprava, která měla přesvědčit Itálii a získat evropské schválení, se týkala právě ochranných opatření: hranice, která spouští šetření citlivých zemědělských produktů v případě narušení trhu, byla snížena z 8 na 5 procent. To znamená, že Evropská komise je připravena zahájit šetření kdykoli, kdy dojde k 5procentnímu nárůstu dovozních objemů nebo 5procentnímu poklesu dovozních cen konkrétních produktů, například hovězího masa, drůbeže, rýže, medu, vajec, česneku, ethanolu nebo cukru.
Jak zdůraznila italská premiérka Giorgia Meloniová, souhlas Itálie byl umožněn „díky zárukám získaným pro naše zemědělce“, které nyní činí bilanci „udržitelnou“. Vláda nemohla dát zelenou „na úkor našich vynikajících produktů“, uvedla Meloniová a zopakovala, že nikdy nešlo o „ideologické vyloučení“.
Řím byl rovněž ujištěn o ústupcích dosažených v uplynulých týdnech: kompenzační fond ve výši 6,3 miliardy eur, zvýšené kontroly zdravotního stavu rostlin, závazek nezvyšovat ceny hnojiv a možnost vyčlenit dalších 45 miliard eur z příštího rozpočtu EU na Společnou zemědělskou politiku (SZP).
Kromě toho dohoda ochrání více než 340 tradičních potravinářských výrobků EU, které jsou uznány jako zeměpisná označení, a stanoví strop pro množství výrobků dovážených z Mercosuru, které těží z nižších cel na hovězí, vepřové a drůbeží maso.
Tato dodatečná ochranná opatření přesvědčila i další země jako například Rumunsko.
Podle prezidenta Nicușora Dana Rumunsko hlasovalo pro obchodní dohodu až poté, co byla spolu s dalšími členskými státy EU vyjednána dodatečná ochranná opatření na ochranu rumunských a evropských producentů.
Ve skutečnosti je rumunská pozice k dohodě s Mercosurem silně polarizovaná – rozdělená mezi podporu jejích potenciálních ekonomických přínosů, jako je přístup na nové trhy a exportní příležitosti, a obavy z dopadu na domácí zemědělství, environmentální standardy a konkurenceschopnost rumunských výrobců. Ti ji označují za zásadní hrozbu pro životaschopnost domácího agropotravinářského sektoru země.
Podobná situace panuje i na Slovensku, které rovněž hlasovalo pro dohodu. Ministr zemědělství Richard Takáč uvítal ochranné mechanismy, které zajišťují měsíční kontrolu a ověřování kvality dovážených produktů, aby EU nebyla ohrožena.
Bulharský ministr zemědělství a potravinářství Georgi Tahov uvedl, že „náklady na energie, hnojiva, krmiva, pracovní sílu a služby nadále rostou, zatímco výnosy z trhu zůstávají nejisté. To přímo ohrožuje ekonomickou udržitelnost farem, zejména v zemích jako Bulharsko, kde jsou příjmy pod průměrem EU“.
Proto Bulharsko rovněž podpořilo zavedení ochranných mechanismů do legislativy EU, aby byly chráněny zájmy zemědělců a byla zmírněna potenciální rizika pro zemědělský sektor. Kromě toho náměstek ministra hospodářství Doncho Barbalov vyjádřil záměr země posílit svou přítomnost v zemích Mercosuru, v souladu s rostoucím trendem posledních let.
Nyní se budoucnost dohody mezi EU a Mercosurem bude odvíjet od rozhodnutí členských států a Evropského parlamentu.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, Agerpres, Belga, BTA, ČTK, dpa, EFE, Europapress, LUSA, PAP, Ritzau, STA, TASR, TT
