Kodaň - Dánové se cítí zrazeni, zmateni a někdy i vyděšeni hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa, že převezme do vlastnictví Spojených států Grónsko, poloautonomní dánské území a zdroj jejich národní identity a hrdosti. Největší ostrov světa, 50krát rozlehlejší než Dánsko, dlouhá léta přidává malé severské zemi na mezinárodní scéně na významu. Napsal o tom americký list The New York Times (NYT).
Henrik Bager, dánský voják, který sloužil s Američany v Iráku a Afghánistánu, podle NYT míní, že Trumpovo tvrzení, že Grónsko od Dánska tak či onak získá, a jeho urážky na adresu dánské armády jsou "ranou na solar".
Rasmus Jarlov, středopravicový poslanec a předseda obranného výboru dánského parlamentu, říá, že si Dánové plně uvědomují, že je Američané mohou zničit, ale pokud by Trump, jenž pro získání Grónska nevylučuje použití vojenské síly, zaútočil na spojence z NATO, samozřejmě se budou bránit. Jakkoli je prazvláštní něco takového vůbec vyslovit, dodává jedním dechem.
Casper O. Jensen, dánský odborník na průzkumy veřejného mínění, jenž ve Spojených státech žije a jsou pro něj "srdeční záležitostí", zase mluví jako milenec, který dostal košem. "Myslel jsem, že nám to opravdu klape. Evidentně ne," říká.
Trump tvrdí, že Spojené státy musí převzít kontrolu nad Grónskem kvůli bezpečnostní hrozbě, kterou v Arktidě představují Rusko a Čína, a také proto, že USA ostrov nutně potřebují pro svůj plánovaný protiraketový štít Zlatá kopule. Dánsko, spojenci z NATO a většina bezpečnostních expertů oponují, že Trump má už dnes ke Grónsku veškerý přístup, který potřebuje. Poukazují přitom na existující smlouvy a ochotu Dánska - které je dlouhodobě jednou z nejvíce proamerických zemí v Evropě - udělat cokoli, co si americký prezident zamane - kromě odevzdání ostrova.
Dány obzvlášť šokovaly Trumpovy posměšky, že se Dánsko při obraně arktického ostrova spoléhá na "dvě psí spřežení". "Je to, jako když páťáci šikanují malého kluka v koutě," říká seržant Bager, další dánský voják, který sloužil v Iráku a Afghánistánu a v jehož jednotce Dánové umírali. Současná rétorika Bílého domu jej o to víc bolí. Dánsko podle něj při nasazení v misích nikdy neodmítlo požadavky USA a vždy stálo po boku svého spojence
Adam Price, tvůrce populárního dánského televizního dramatu "Vláda", zasadil čtvrtou a poslední řadu tohoto seriálu do Grónska. V epizodách, které se v roce 2022 vysílaly také ve Spojených státech, dojde po objevu obřího ložiska ropy na ostrově k geopolitickému souboji mezi USA, Čínou a Ruskem.
Price se s oblibou inspiruje skutečnými událostmi a posouvá je za hranice toho, co se doopravdy stalo. V rozhovoru minulý týden ovšem řekl, že kdyby v minulosti Netflixu navrhl příběh, ve kterém americký prezident prohlašuje, že od Dánska "tak či onak" získá Grónsko – což je doslovná Trumpova citace – šéfové by se mu vysmáli. "Řekli by, že to je příliš, že to je šílené," míní. Nikdo si podle něj neuměl představit amerického prezidenta, který vyhrožuje svému spojenci v NATO.
Dánsko kolonizovalo Grónsko v roce 1721 a v průběhu uplynulých staletí mívali Gróňané často pocit, že s nimi Dánové nezacházejí dobře. V posledních desetiletích se však ostrov posunul ke značné samosprávě a Dánsko, které ostrov se zhruba 57.000 obyvateli dodnes významně dotuje, nyní podporuje jeho postupnou cestu k nezávislosti. Trumpův nátlak má přitom ten efekt, že se bývalý kolonizátor a jeho kolonie opět sbližují. "Máme-li si tady a teď vybrat mezi Spojenými státy a Dánskem, volíme Dánsko," řekl minulý týden grónský premiér Jens-Frederik Nielsen po boku dánské premiérky Mette Frederiksenové.
Martin Breum, dánský novinář, jenž se specializuje na oblast Arktidy, říká, že na Trumpově postupu je zcela mimořádné, jak dokola opakuje o Grónsku lživá tvrzení. "Panuje extrémní úžas nad tím, že se Trump zdá být zcela imunní vůči údajům, faktům, argumentům a obecně známým skutečnostem," řekl Breum. "Nepřestává tvrdit věci, které jsou zjevně a fakticky nesprávné. Pro mnoho lidí v této zemi je to neuvěřitelné. Nechápeme, co se děje. A říkáme si, co bude dál," dodává.
