Praha - Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu. Novou predikci ministerstvo zveřejnilo jako součást materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy.
Ministerstvo zlepšilo i odhad loňského růstu HDP na 2,5 procenta, proti listopadové predikci je o 0,1 procentního bodu vyšší. Letošní hospodářský růst by podle ministerstva měly táhnout stejně jako loni spotřeba domácností a spotřeba vládních institucí, připojí se k nim ale investice, které vzrostou o 3,1 procenta po letošním růstu o 0,9 procenta.
Ke zvýšení odhadu hospodářského růstu podle ministerstva přispěl vyšší růst platů, silnější veřejné investice do infrastruktury či zlevnění dovážených energetických komodit. Projevuje se také zahraniční vývoj, mimo jiné se očekává, že české ekonomice pomůže i stimulační balíček německé vlády.
Inflace by měla příští rok zpomalit z 2,5 procenta na 2,1 procenta. Ke jejímu zvolnění podle ministerstva významně přispěje přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na státní rozpočet.
Ministerstvo předpokládá, že nezaměstnanost v mezinárodně porovnatelné metodice zůstane letos na loňské úrovni 2,8 procenta. Pokles počtu pracovníků v průmyslu by měla kompenzovat vysoká poptávka po pracovní síle ve stavebnictví a službách. Situace na trhu práce tak zůstane napjatá, což bude podporovat rychlý růst platů a mezd. Jejich objem by se měl zvýšit o 6,3 procenta po loňském růstu o 7,3 procenta.
Nová ekonomická predikce ministerstva poslouží i pro výpočet příjmů státního rozpočtu na letošní rok. Vláda by měla návrh státního rozpočtu projednat příští týden. V současnosti Česko funguje v rozpočtovém provizoriu.
MF letos čeká zvýšení inkasa většiny daní, projeví se konec windfall tax
Ministerstvo financí letos čeká zvýšení inkasa většiny daňových titulů. Sníží se pouze výběr daní od firem, a to kvůli ukončení účinnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Vyplývá to z podkladů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Ve srovnání se srpnovou predikcí rozpočtových příjmů se zvýšil odhad výběru všech hlavních daní.
Odhad daňových příjmů bude sloužit pro sestavení rozpočtu na letošní rok, který by vláda měla projednat příští týden. V současnosti Česko funguje v daňovém provizoriu, protože kabinet ANO, SPD a Motoristů odmítl návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS), který počítal se schodkem 286 miliard korun, a chce sestavit vlastní. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve uvedla, že v odmítnutém návrhu chyběly některé výdajové položky a že bude obtížné udržet schodek letošního rozpočtu pod 300 miliardami korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 290,7 miliardy korun.
Predikce letos očekává inkaso daně z příjmu fyzických osob 312,8 miliardy korun, meziročně o 7,8 procenta víc. Ve srovnání se srpnovou predikcí, která byla podkladem pro návrh rozpočtu Fialovy vlády, počítá aktuální materiál s příjmy vyššími o 5,2 miliardy korun.
Na dani z příjmu právnických osob by měl stát vybrat 363,8 miliardy korun. Meziročně by inkaso mělo klesnout o 7,4 miliardy korun, protože po třech letech skončila windfall tax, kterou stát uvalil na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Ve srovnání s předchozí predikcí se očekávané letošní daňové příjmy od firem zvýšily o čtyři miliardy korun.
Daň z přidané hodnoty (DPH) by měla vynést 651,7 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. V porovnání s předchozí predikcí je očekávané inkaso o miliardu korun vyšší. Spotřební daň z minerálních olejů by měla státu vynést 95,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta víc. O 3,4 procenta by se měl zvýšit výběr spotřební daně z tabákových výrobků a měl by dosáhnout 61,1 miliardy korun. Inkaso ostatních spotřebních daní by mělo stagnovat na 22,5 miliardy korun.
Výběr pojistného na sociální pojištění by se měl příští rok zvýšit o 7,6 procenta na 867,7 miliardy korun. Ve srovnání se srpnovou predikcí je odhad příjmů vyšší o 3,4 miliardy korun. Na zdravotním pojištění by měl stát vybrat 393,5 miliardy korun, což je meziročně o 6,3 procenta víc a proti srpnové predikci to představuje zvýšení příjmů o 5,1 miliardy korun.
Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z listopadové predikce):
| 2024 | 2025 (odhad) | 2026 (odhad) | |
| růst HDP | 1,3 | 2,5 (2,4) | 2,4 (2,2) |
| Inflace | 2,4 | 2,5* | 2,1 (2,3) |
| Nezaměstnanost (VŠPS) | 2,6 | 2,8 (2,7) | 2,8 (2,8) |
*konečné číslo zveřejněné ČSÚ
Přehled hlavních ukazatelů predikce fiskálních příjmů ČR (podklad pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy), v miliardách korun, hotovostní metodika:
| 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | 2028 | |
| Daň z příjmu fyzických osob | 263,1 | 290,1 | 312,8 | 329,7 | 352,1 |
| Daň z příjmu právnických osob vč. daně z neočekávaných zisků, bez DPPO placené obcemi a kraji | 329,1 | 371,4 | 363,8 | 359,5 | 383,3 |
| Daň z přidané hodnoty | 584,1 | 623,1 | 651,7 | 679,6 | 711,3 |
| Spotřební daň z minerálních olejů | 92,2 | 93,6 | 95,2 | 95,8 | 96,1 |
| Spotřební daň z tabákových výrobků | 56,9 | 59,1 | 61,1 | 63,4 | 63,3 |
| Ostatní spotřební daně | 22,1 | 22,6 | 22,5 | 22,5 | 22,5 |
| Odvod z nadměrných příjmů | 0 | 0 | 0,1 | ||
| Dorovnávací daně - minimální zdanění velkých skupin podniků | 0 | 1 | 2 | 2 | |
| Majetkové a silniční daně | 1,1 | 1,2 | 0,8 | 0,8 | 0,8 |
| Pojistné na sociální pojištění | 752,6 | 806,1 | 867,7 | 912,2 | 951,7 |
| Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (bez státního pojištěnce) | 346,8 | 370,3 | 393,5 | 412,5 | 431,2 |
| Stání pojištěnec | 151,5 | 153,7 | 158,5 | 161,5 | 165,6 |
| Ostatní daně a poplatky | 22,8 | 26,9 | 28,9 | 27,3 | 28,7 |
Zdroj: Ministerstvo financí
