Washington - Americký prezident Donald Trump za první rok od návratu do Bílého domu prosadil řadu opatření, která zásadně ovlivnila domácí politiku. Administrativa se zaměřila na zeštíhlení státní správy, zpřísnění imigrační politiky, včetně zintenzivnění deportací, a posílení bezpečnostních opatření. Prezident postupoval proti svým odpůrcům jak veřejnou kritikou, tak v některých případech soudní cestou. Současně hned po nástupu do úřadu omilostnil účastníky útoku na Kapitol 6. ledna 2021, což vyvolalo ostrou kritiku části veřejnosti a médií. Trumpovy důrazné kroky zasahovaly i do zdravotnictví či kultury.
Omilostnění účastníků útoku na Kapitol
Trump loni v lednu krátce po inauguraci omilostnil asi 1500 obviněných z útoku na Kapitol. Amnestie se týkala i těch, kteří 6. ledna 2021 napadali policisty. Nepokoje v sídle Kongresu vypukly ve chvíli, kdy tam začínala společná schůze obou kongresových komor, které měly potvrdit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Trumpa v nich porazil demokrat Joe Biden, ale republikánský prezident bez důkazů tvrdil, že hlasování poznamenaly podvody, a porážku odmítal uznat.
Bílý dům letos na páté výročí útoku Trumpových stoupenců na Kapitol spustil webové stránky, které mimo jiné obviňují policii Kapitolu z toho, že proměnila "pokojnou demonstraci v chaos" a účastníky vzpoury naopak označuje za patrioty. Opoziční demokraté republikány v této souvislosti zkritizovali za snahu přepisovat dějiny.
Zpřísnění migrační politiky
Trump brzy po inauguraci vyhlásil výjimečný stav na americko-mexické hranici a zahájil deportace imigrantů, kteří do země nepřišli legální cestou.
Prezident také podepsal sadu nařízení s cílem "ukončit právo na azyl" ve Spojených státech a také ústavou garantované automatické přidělování občanství lidem narozeným na americké půdě. Dekret blokující automatické přidělování amerického občanství dětem narozeným v USA prozatím zablokovaly soudy. Věcí se však zřejmě bude zabývat nejvyšší soud.
Trump zrušil program Bidenovy administrativy, který migrantům umožňoval sjednat si na hranici schůzku, na níž bylo možné podat žádost o azyl. Odebral také dočasný chráněný status více než 675.000 lidem žijícím v USA. Nasadil pak pohraniční stráž a imigrační úředníky k často plošným zásahům ve městech.
Kritika a protesty proti chování maskovaných agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se ještě zintenzivnily po zastřelení 37leté Renee Goodové v lednu v Minneapolisu. Federální vláda tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně, místní úřady to odmítají. Incident vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a zvýšil napúětí mezi obyvateli města a ICE.
Trump již dříve povolal Národní gardu do Los Angeles proti protestům namířeným proti jeho imigrační politice a vyslal její jednotky i do Washingtonu a Memphisu s odůvodněním, že cílem je potírání kriminality. Každodenní život migrantů v komunitách napříč Spojenými státy byl výrazně narušen. Počet nelegálních přechodů hranic mimo oficiální hraniční přechody prudce klesl.
Útoky na odpůrce a média
V kampani v roce 2024 Trump otevřeně prohlašoval, že by svůj druhý prezidentský mandát využil k vyřizování účtů se svými nepřáteli. Po návratu do úřadu tato slova naplnil: ministerstvo spravedlnosti nasměroval proti lidem, kteří mu byli trnem v oku, například bývalému řediteli Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamesi Comeymu či generální prokurátorce státu New York Letitii Jamesové. Zaměřil se také na právní kanceláře, které dříve zastupovaly nebo zaměstnávaly advokáty, s nimiž měl spory.
Prezident také soustavně útočil na mainstreamová média a jejich novináře a bez důkazů je obviňoval ze lhaní o něm a jeho politice. V únoru podepsal dekret, jímž nechal přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv. Renomovaná americká agentura AP zůstala u původního názvu, ačkoliv ve zprávách o změně informovala. Bílý dům pak novinářům AP zakázal přístup na brífinky v Oválné pracovně. V dubnu pak odstranil tiskové agentury, včetně AP a Reuters, ze seznamu trvale akreditovaných médií pokrývajících prezidenta. Nově naopak akreditace dostala řada nových médií, která s Trumpem sympatizují.
V řadě případů došlo i na osobní urážky. Například v listopadu prezident slovně napadl dvě novinářky, které mu položily otázky týkající se odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Jednu z těchto reportérek Trump označil za "prasátko".
Kauza spisů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina
Další významnou kauzou od Trumpova návratu do funkce je zveřejňování dokumentů týkajících se právě Epsteina. Kongres v listopadu schválil zákon, který nařizoval ministerstvu spravedlnosti do 30 dnů zveřejnit materiály související s případy a vyšetřováním Epsteina, který v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vazbě. Dosud ale ministerstvo zveřejnilo jen zlomek dokumentů a uvedlo, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik týdnů.
Po zveřejnění spisů volají jak Trumpovi političtí odpůrci, tak členové jeho vlastní voliči, kteří v případu žádají větší transparentnost. Mnoho z nich je totiž přesvědčeno, že administrativa zatajila Epsteinovy vazby na mocné osobnosti a zamlžila podrobnosti kolem jeho smrti.
Trump, jenž tvrdí, že se s Epsteinem přestal přátelit dlouho před jeho zatčením v roce 2019, se původně stavěl proti zveřejnění dokumentů, nakonec ale zákon o jejich zveřejnění podepsal. Úřady Trumpa v souvislosti s Epsteinem z ničeho neobvinily a on i Bílý dům opakovaně uvedl, že se prezident ničeho protiprávního nedopustil. Nicméně na otázky o této kauze opakovaně reagoval podrážděně a tento měsíc při návštěvě továrny v Michiganu vztyčil prostředníček na zaměstnance, který ho označil za "ochránce pedofilů".
Snižování počtu federálních zaměstnanců a ukončení iniciativ na podporu rozmanitosti
Klíčová Trumpova rozhodnutí v domácí politice souvisejí s prosazováním programu Project 2025, který usiluje o zásadní změny ve federální vládě. Úkolem snížit počet federálních zaměstnanců Trump pověřil miliardáře Elona Muska, který několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE).
Podle odhadu nevládní organizace Partnership for Public Service bylo v prvních měsících z federální správy odešlo asi 212.000 lidí. Odhady se však různí, podle The Washington Post federální správu mezi lednem a listopadem opustilo asi 335.000 zaměstnanců, přičemž drtivá většina z nich dala výpověď nebo odešla do důchodu.
Administrativa provedla řadu změn s cílem zrušit iniciativy na podporu rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI). Trump podepsal příkaz o ochraně žen před "radikálními genderovými teoriemi" či o zrušení ochrany pro transgenderové osoby v ozbrojených silách. Rozhodl, že oficiálně budou uznána jen dvě pohlaví - mužské a ženské. Úřadům prezident nařídil, aby přestaly používat genderovou identitu.
Změny ve zdravotnictví
Za pouhý rok podle odborníků reformy ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho, známého odpůrce očkování, vyvolaly zmatek kolem dlouhodobě platných lékařských doporučení a oslabily mezinárodní postavení amerických institucí, s možnými dopady na desítky let dopředu.
Bývalý demokrat Kennedy, který se po neúspěchu své prezidentské kampaně spojil s Trumpem, si vysloužil od příznivců chválu za svou iniciativu za zdravější Ameriku- Make America Healthy Again (MAHA). Zároveň však vyvolal pobouření mezi lékařskými organizacemi i některými republikány kroky, které zasely pochybnosti o dlouhodobě prokázané bezpečnosti vakcín, vedly k výrazným škrtům ve financování výzkumu a oslabily programy prevence nemocí, poznamenala agentura AFP.
Začátkem ledna USA snížily počet doporučených vakcín pro americké děti, nově rodičům neposkytují žádné jasné pokyny například u očkování proti chřipce či rotavirům. V upraveném seznamu zůstává doporučení vakcín proti 11 nemocem včetně spalniček, příušnic, záškrtu, tetanu, černému kašli a planým neštovicím. Původně úřady doporučovaly očkovat proti 17 nemocem. Kennedym jmenovaný poradní výbor zrušil dlouhodobé doporučení, aby byly všechny děti bezprostředně po narození očkovány proti žloutence typu B.
Kultura a změny v Bílém domě
Trumpův návrat se odrazil také v kultuře a v rozsáhlých architektonických změnách v Bílém domě. Chvílemi Trump kultivoval jistý kult osobnosti, například, když nechal kulturní Centrum Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu přejmenovat na Trumpovo-Kennedyho centrum.
Trump také opatřil takzvaný Prezidentský chodník slávy Bílého domu plaketami se subjektivními popisy svých předchůdců. Bidena popisuje jako nejhoršího prezidenta v dějinách USA, Baracka Obamu jako nejvíce rozdělujícího prezidenta a republikána Ronalda Reagana jako svého fanouška. Cedule k Trumpovým dvěma mandátům jsou plné chvály a hovoří o "nejlepší ekonomice v dějinách světa" a jeho vítězství ve volbách z roku 2016 označuje za drtivé.
Mezi Trumpovy také opatřil Oválnou pracovnu zlatými ozdobami a na obou trávnících před Bílým domem nechal vztyčit masivní stožáry na vlajky. Zahájil také stavbu nového velkého tanečního sálu, kvůli kterému nechal zbourat východní křídlo Bílého domu. Projekt vyvolal kritiku mezi památkáři, architekty i prezidentovými politickými odpůrci.
