Předseda STAN Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny

foto Ilustrační foto - Předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (vpravo dole) hovoří na pokračující schůzi Poslanecké sněmovny, 14. ledna 2026, Praha. Zleva v pozadí na snímku jsou premiér Andrej Babiš (ANO) a členové jeho vlády.

Praha - Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v dnešním prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny. Poslední ze čtyř místopředsednických pozic tak zůstala dál neobsazená. Bývalý ministr vnitra Rakušan je teď jediným kandidátem. Zúčastní se také druhého volebního kola, které by se mohlo uskutečnit podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) ve středu 28. ledna.

Ke zvolení Rakušan potřeboval nejméně 92 poslaneckých hlasů. Získal jich 83, oznámil Kolovratník. Rakušanovi pravděpodobně nedali hlas poslanci z řad vládní koalice, byť místopředsednická pozice má podle plánů vládního tábora ANO, SPD a Motoristů připadnout nominantovi STAN.

Rakušana výsledek hlasování nepřekvapil, jde ale podle něho o prohru vládního tábora. Poukázal na princip zastoupení stran ve vedení Sněmovny a na to, že STAN je třetím nejsilnějším klubem."Teď už (premiér a předseda ANO) Andrej Babiš a jeho koalice nemohou dál předstírat, že respektují vůli voličů a demokratické zvyklosti," napsal na sociální síti X.

Předsedkyně nejsilnějšího vládního klubu ANO Taťána Malá už v úterý uvedla, že předseda STAN ve frakci příliš velkou podporu nemá. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura dnes České televizi řekl, že SPD Rakušana nepodpořilo a nepodpoří ho ani ve druhém kole. Rakušan podle Okamury zneužíval ministerstvo vnitra k politickému boji.

Klub STAN se podle bývalé místopředsedkyně Sněmovny za toto hnutí Věry Kovářové bude snažit o to, aby poslanci Rakušana ve druhém kole zvolili. "Sněmovna je o vyjednávání," řekla novinářům. "Jedna věc je ta, že máme křeslo místopředsedy pro hnutí STAN, a předpokládám, že o tom rozhodla koalice. A o tom, jaký bude kandidát na toto místo, rozhoduje hnutí STAN. Takže pevně věřím, že to tak bude vnímáno v tom následujícím kole," komentovala Kovářová dotaz na kuloárové spekulace, podle nichž by vládní tábor byl ochoten podpořit do vedení dolní komory ji.

Začátkem listopadu na ustavující schůzi poslanci zvolili místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Nominant ODS Jan Skopeček uspěl ve druhém kole tajné volby v polovině listopadu. Piráti vyslali do tehdejší volby Olgu Richterovou, dostatek hlasů ani v jednom z volebních kol nezískala. Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení koalice nepočítá. Rakušana mohl navrhnout klub STAN do volby až potom, co přestal být členem vlády.

V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něj Karla Havlíčka, jehož Sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS Petra Fialu místopředsedou Sněmovny na třetí pokus.

Sněmovna opět nezvolila Žáčka (ODS) do čela komise pro kontrolu inspekce sborů

Sněmovna nezvolila ani v dnešním druhém kole tajné volby poslance ODS Pavla Žáčka předsedou komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Druhé volební kolo šéfa komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu se neuskutečnilo. Kandidát KDU-ČSL Jan Bartošek rezignoval na členství v této komisi, nahradil ho podle návrhu lidovců někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík.

Žáček neuspěl v polovině loňského listopadu ve volbě předsedy bezpečnostního výboru a koncem stejného měsíce v prvním kole výběru šéfa komise pro kontrolu činnosti GIBS. V dnešním druhém kole dalo Žáčkovi hlas 84 poslanců, ke zvolení jich potřeboval získat nejméně 92. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

V případě obou komisí se bude konat nová volba předsedů. Kluby do ní budou moci navrhovat nové kandidáty. První kolo volby by se mohlo uskutečnit koncem ledna.

Předsedy má nyní 12 ze 14 stálých komisí. Jako první vzniká po sněmovních volbách volební komise, kterou vede Kolovratník. Kontrolních komisí je v dolní komoře devět. Kandidáti ANO Robert Králíček, Pavel Růžička a Tomáš Helebrant vedou komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a pro kontrolu použití odposlechů. V čele komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace poslanci stojí Marie Pošarová (SPD). Nominanti klubu Motoristů Gabriela Sedláčková a Igor Červený se stali v listopadu předsedy komisí pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu a pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Komisi pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů předsedá Jana Krutáková (STAN).

Pozici předsedkyně komise pro práci sněmovní kanceláře obsadila Jana Pastuchová (ANO) a komise pro rodinu Lucie Šafránková (SPD). Do čela komise pro hybridní hrozby poslanci zvolili v listopadu Motoristu Miroslava Krejčího a ústavní komise Libora Vondráčka (SPD/Svobodní).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 16.01.2026 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je pátek 16. ledna 2026

Očekáváme v 17:00 1°C

Celá předpověď