Ottawa - Jedním jediným potáhnutím z cigarety, připalované od hořící fotky íránského nejvyššího duchovního Alího Chameneího se mladá žena stala viditelným globálním symbolem odporu proti brutálnímu potlačování protivládních protestů v Íránu. O dívce, která uvedla, že je v Kanadě žijící uprchlicí z Íránu, dnes napsala agentura AP.
Video, na němž nejprve podpálila Chameneího fotografii, aby si následně od hořící fotky zapálila cigaretu, se začalo virálně šířit v posledních dnech. Lidé v Íránu od prosince protestují v ulicích, demonstrace ale tamní režim tvrdě potlačuje a nevládní organizace hovoří o tisících mrtvých.
Ať už šlo o naplánovaný akt, nebo spontánní projev odporu, což je předmětem diskuzí, stalo se video jedním z výrazných symbolů protestů proti íránskému teokratickému režimu. V návaznosti na gesto mladé ženy začali lidé po jejím vzoru zapalovat cigarety od hořících fotografií ajatolláha v řadě zemí světa, od Izraele přes Německo a Švýcarsko až po Spojené státy.
Na zhruba půl minuty trvajícím záběru mohou lidé na platformách jako X, Instagram či Reddit sledovat, jak žena porušuje řadu zákonů a norem platných v Íránu. Nemá na sobě hidžáb, ačkoli je to i tři roky po potlačených protestech proti povinnému nošení šátků v Íránu stále povinné, a vlnité vlasy jí volně padají na ramena. Zapaluje podobiznu nejvyššího vůdce, což je v islámské republice trestný čin, za nějž hrozí i trest smrti. Cigaretu si zapálí od plamene, tedy v gestu, které je v Íránu považováno za nemravné.
V době umělé inteligence, dezinformací a manipulace s fakty je mnoho důvodů zpochybňovat emocionálně a politicky nabité snímky, připomíná AP. Když se proto tento měsíc na internetu objevila "dívka s cigaretou", mnoho uživatelů začalo pravost videa zpochybňovat.
Zároveň nebylo hned jasné, zda byly záběry natočeny v Íránu, nebo někde, kde existuje svoboda projevu, a video tak bylo projevem solidarity s demonstranty v Íránu. Někteří si všimli pozadí, které působilo, jako by bylo v Kanadě. To posléze žena z videa v rozhovorech potvrdila, ačkoli nemluvila přímo s agenturou AP. Z bezpečnostních důvodů nechtěla sdělit své skutečné jméno a uvedla, že byla v Íránu disidentkou, čelila tam násilí a byla zatčena, než se jí podařilo uprchnout do Turecka, odkud si zařídila studentské vízum do Kanady. Neziskovému serveru The Objective žena také řekla, že má status uprchlice a žije v Torontu.
"Chtěla jsem jen říct svým přátelům, že mé srdce, má duše jsou s nimi," řekla v rozhovoru se stanicí CNN-News18.
V rozhovorech žena dále uvedla, že byla poprvé zatčena, když jí bylo 17 let, v době protestů známých jako "krvavý listopad" v roce 2019, které vypukly poté, co americký prezident Donald Trump odstoupil od jaderné dohody, kterou Írán uzavřel se světovými mocnostmi, a obnovil proti Íránu sankce.
"Byla jsem silně proti islámskému režimu," řekla serveru The Objective. Bezpečnostní složky ji tehdy zatkly s použitím taserů a obušků. "Strávila jsem noc ve vazbě, aniž by moje rodina věděla, kde jsem nebo co se se mnou stalo," dodala s tím, že byla propuštěna na kauci a od té doby byla pod dohledem.
V roce 2022, za protestů po smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, uvedla, že se účastnila youtubové akce proti povinnému nošení hidžábu a začala pak dostávat výhrůžné telefonáty. V roce 2024, po smrti íránského prezidenta Ebrahíma Raísího při havárii helikoptéry, sdílela svůj příběh a byla zatčena u sebe doma v Isfahánu. Úřady ji pak vyslýchaly, ponižovaly a podrobily fyzickému násilí. Následně byla propuštěna na kauci a podařilo se jí odejít do Turecka a dále do Kanady.
