Olomouc - Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných výsledků meziročně vzrostla o 8,3 procenta na 229.899 tun z 212.302 tun v roce 2024. Tehdy množství sklizené zeleniny naopak meziročně kleslo o šest procent. Pozitivní vliv na loňskou úrodu zeleniny mělo příznivé počasí bez velkých výkyvů. Kvůli vysoké úrodě zeleniny v Evropě ale klesly její ceny. ČTK dnes data získala ze situační a výhledové zprávy, kterou sestavilo ministerstvo zemědělství spolu se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM).

Plocha polí se zeleninou loni meziročně vzrostla o 192 hektarů na 11.104 hektarů. Pěstitelé zvýšili například plochu polí s ředkvičkami, salátovými okurkami, celerem či křenem, naopak u košťálové zeleniny, paprik, salátů a česneku ZUČM zaznamenala pokles. "Sezonu charakterizoval poměrně příznivý vývoj počasí, a to v celé střední Evropě i v jižních pěstitelských zemích. Zeleniny se tak urodilo dostatek v poměrně dobré kvalitě," uvedla ZUČM.

Cenový vývoj v ČR byl loni určován především stavem na evropském trhu, kde díky mimořádně vysoké úrodě panoval po celou sezonu výrazný nadbytek zeleniny. "Zatímco na jejím počátku byly ceny ještě relativně příznivé, s postupující sklizní v celé Evropě začaly výrazně klesat. Nejvíce to bylo patrné u cibule, hlávkového zelí, květáku a rajčat, které reagovaly na silný tlak nabídky v celém regionu," upozornila ZUČM. Například farmářská cena tuny cibule loni meziročně klesla o tisíc korun na 11.363 korun, tuny rajčat z předloňských 46.297 korun na 34.300 korun a bílého hlávkového zelí z 8630 korun na 7416 korun.

Vyšší úroda zeleniny měla hlavně v druhé polovině loňské sezony podle ZUČM negativní dopad na ceny zemědělských výrobců, které klesly. Kvůli kombinaci nadúrody, nízkých cen a komplikací způsobených chladným a deštivým počasím čeští farmáři některé podzimní druhy zeleniny z polí ani nesklidili, protože by se jim to ekonomicky nevyplatilo. "Vzhledem k výskytu silných mrazů na konci listopadu zmrzly některé porosty pozdního zelí," stojí ve zprávě.

Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny v ČR v roce 2025 klesl o pět na 395. Podle ZUČM se tak potvrzuje trend koncentrace pěstitelů a postupné konsolidace zelinářského sektoru. "Struktura se proměňuje směrem k profesionalizaci a stabilizaci středně velkých podniků. Z trhu postupně mizí nejmenší a málo stabilní pěstitelé, zatímco střední segment dlouhodobě posiluje. Největší podniky zůstávají z hlediska produkční kapacity klíčové, avšak jejich počet se postupně snižuje," uvedla ZUČM.

V roce 2024 vzrostly tržby za tuzemskou produkci tržní zeleniny meziročně o 8,4 procenta na 3,45 miliardy korun, podíl na tom měly zejména vyšší sklizně například česneku, hlávkové kapusty, kukuřice cukrové, okurek nakládaček, květáku, petržele a salátů. Loňské tržby zelinářů zatím nebyly publikovány. Obchodním řetězcům farmáři dodávají zhruba 75 procent tržní produkce. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.

Tuzemská produkce zeleniny

Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Zelinářská unie Čech a Moravy

ČR pěstování 2025 zelenina TABULKA