Hradec Králové - Kácení ovocných sadů v České republice v posledním roce zpomalilo. Loni se jejich rozloha meziročně zmenšila o 217 hektarů na 10.305 hektarů. Letos se pravděpodobně dostanou na úroveň 10.000 hektarů. Proti předchozím letům je úbytek násobně menší, například za roky 2022 a 2023 ubylo v souhrnu téměř 2000 hektarů sadů. Nových výsadeb je pro zastavení úbytku sadů nadále velmi málo. ČTK to na dnešních Ovocnářských dnech v Hradci Králové řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Fotogalerie

"Tempo úbytku sadů se zmírnilo, ale pokračuje. Letos se možná s plochou sadů dostaneme pod magickou hranici 10.000 hektarů," uvedl předseda ovocnářů. Loni ovocnáři se státní podporou vysázeli necelých 100 hektarů sadů, pro zastavení úbytku by byl potřeba trojnásobek.

Za slabou obnovou podle Ludvíka stojí především obava ovocnářů, zda se jim vložená investice při rostoucích nákladech a dalších rizicích vrátí. "Obava je z klimatické změny, jsou velká rizika mrazů. Problémem je nedostatek sezonních pracovníků," uvedl Ludvík. Předloni jarní mrazy úrodu ovoce v ČR srazily na pouhých 48.058 tun, což byla nejnižší úroda za posledních 100 let. Loni sklizeň činila mírně nadprůměrných 146.000 tun.

Ovocnářské podniky podle Ludvíka i pro letošní rok hlásí kácení přestárlých sadů. "Řada pěstitelů restrukturalizuje sady tak, aby produkci dokázali rentabilně prodat, a to především na farmách či v lokálním prodeji," uvedl Ludvík. Ovocnářská unie odhaduje, že podíl místního prodeje je do 20 procent, zbytek pěstitelé dodají do obchodních řetězců.

Při obnově ovocnáři více vysazují různé odrůdy a ovocné druhy, aby zákazníkovi při prodeji ze dvora nabídli širší sortiment. "Nevyužitý potenciál vidíme u stolního drobného ovoce, například jde o rybízy, angrešty, maliny, borůvky. Pěstování drobného ovoce je však svázáno s mimořádnou potřebou pracovní síly," řekl Ludvík.

Věková struktura českých sadů se při slabé obnově dál zhoršuje. Podíl přestárlých sadů s poklesem plodnosti loni dosáhl 41 procent. Takové sady ovocnáři dříve či později vykácí. Nejhorší stav je u hrušní a broskví, kde je přestárlých 56 procent sadů. U jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem, je přestárlých 48 procent výsadeb.

Za posledních deset v Česku ubylo přes 7000 hektarů sadů, tedy přes 40 procent ploch. Nejvíc ovocnáři káceli jabloňové sady, jejichž rozloha se od roku 2014 zmenšila o 49 procent na 4635 hektarů. Největší úbytek byl v době energetické krize v letech 2022 a 2023, kdy navíc pod tlakem levné produkce z Polska klesly farmářské ceny jablek.

Loňská dotacemi podpořená výsadba 98 hektarů patřila k nejnižším v historii. V letech 2022 a 2023 ovocnáři vysázeli 101 a 80 hektarů sadů, v roce 2024 to bylo 172 hektarů. Před rokem 2020 se obvykle vysazovalo kolem 350 hektarů sadů ročně. Státní dotace výsadby u jádrovin a peckovin činí 334.000 korun na hektar. Výsadba jednoho hektaru jabloňového sadu přijde na více než milion korun.

S úbytkem sadů klesá soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce. Nyní se podle ovocnářů soběstačnost v závislosti na objemu sklizně a spotřebě pohybuje mezi 30 až 40 procenty.

Vývoj ploch produkčních ovocných sadů v ČR, vždy k 31. květnu daného roku:

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

ČR pěstování ovoce AUDIO FOTO TABULKA