Brno - Lidé si v době krizí budují na sociálních sítích kolektivní identitu a vymezují se vůči elitám. Příběhový vzorec "my dole" proti "těm nahoře" sice budí pocit sounáležitosti, ale za cenu polarizace a prohlubování nedůvěry, třeba vůči politikům a médiím. Plyne to z výzkumu Martiny Novotné z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Lenky Vochocové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Studii publikoval časopis Mass Communication and Society.
Výzkumnice analyzovaly téměř 1700 komentářů na facebookových stránkách České televize a TV Nova za covidové pandemie v letech 2020 až 2021 a v prvních dvou letech ruské invaze na Ukrajinu. "Zajímalo nás, jak se v on-line diskuzích na facebooku odrážejí sociální a ekonomické nejistoty a jak se v nich opakovaně objevují narativy, které lidem pomáhají chápat krizové dění a posilují pocit kolektivní identity," uvedla Novotná.
Studie ukázala čtyři hlavní narativy, tedy příběhové vzorce, které se objevují napříč obdobími i tématy. "Tím prvním je pocit, že nás elity nechaly napospas krizi. Politici jsou při tomto chápání světa zobrazováni jako nekompetentní a zkorumpovaní. Lidé si stěžují na dvojí metr: běžní občané podle těchto tvrzení dodržují během pandemie pravidla, která pro elity neplatí," popsala Vochocová.
Dalším častým narativem je zdůrazňování tuzemských problémů oproti zahraničním. Konkrétně pomoc Ukrajině je často vnímána jako nespravedlivá vůči údajně přehlíženým potřebám českých občanů, obzvlášť těch zranitelných, jako jsou svobodné matky či nemocné děti. V komentářích se pak objevuje i strach z imigrace a možného ohrožení národní identity.
"Dalším narativem je zpochybňování oficiálních informací o covidu i válce. Lidé vnímají média jako nástroj manipulace. Podobné techniky přitom podle nich využívají politici napříč krizemi," uvedla Vochocová. Posledním poměrně zřetelným narativem je hrdost na solidaritu "obyčejných lidí," od šití roušek přes sbírky na pomoc nemocným až po lokální iniciativy. "Zároveň s tím ale roste pocit, že stát selhává a lidé se nemohou spolehnout na instituce, ale jen sami na sebe," doplnila Novotná.
Studie odhaluje, že podobné narativy se v krizích objevují bez ohledu na to, jaké politické strany jsou zrovna u moci. Rétorika "my versus oni" tak nezaznívá jen z úst politiků, ale silně rezonuje i mezi běžnými uživateli sociálních sítí. "Výsledkem je silný pocit kolektivní identity, ale i rostoucí nedůvěra k politickým institucím. Identifikace těchto opakujících se narativů a nejistot v dobách krize může napomoci lepšímu zvládání krizí v budoucnu,“ uzavřela Novotná.
