Brno - Česká právní úprava plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci podle Nejvyššího soudu (NS) dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie. Zákon ale zůstává dál v platnosti, NS nemá pravomoc zákony rušit. Případná změna záleží na politicích. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se s rozsudkem nyní seznamuje a poté stanoví další postup. Operátoři se zatím musejí řídit nynější normou, řekl ČTK prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Ve sporu jde o povinnost operátorů uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval. Obsah zpráv se plošně neuchovává. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce. NS podle něj zamítl dovolání MPO, které se podle pravomocného rozsudku musí omluvit novináři Janu Cibulkovi za zásah do jeho práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Cibulka podal žalobu na český stát s pomocí právníků spolku Iuridicum Remedium (IuRe) v roce 2021.
Sporný paragraf konkrétně říká, že provozovatelé komunikačních sítí musejí uchovávat provozní a lokalizační údaje půl roku. Právní úprava podle soudu neodpovídá požadavkům unijní legislativy a Soudního dvora EU. NS také zopakoval dřívější závěr, že stát nese odpovědnost za majetkovou i nemajetkovou újmu způsobenou nesprávnou implementací unijních směrnic.
"Pokud nyní soud říká, že aktuální zákon porušuje právo EU, je to signál především pro ministerstvo a zákonodárce, aby právní úpravu změnili. Nicméně dokud se nezmění, my se musíme řídit aktuálním zákonem," řekl Grund. Poukázal na to, že v minulém roce chtělo ministerstvo vnitra povinnost ukládat data ještě rozšířit.
Cibulka v žalobě uvedl, že plošné shromažďování údajů, tzv. data retention, zasahuje do práv na soukromí a informační sebeurčení. Žádal omluvu jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jemu i dalším Čechům vznikla kvůli nesprávnému přenosu směrnice. Ministerstvo úpravu hájilo zejména s poukazem na bezpečnostní zájmy.
Soudy nejprve žalobě nevyhověly s vysvětlením, že stát neodpovídá za legislativní činnost. Cibulka se ale dovolal k NS, který tehdy nařídil nové projednání věci a uvedl, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud příslušnou směrnici řádně nepřenese do vnitrostátního práva. Poté už Cibulka se žalobou uspěl.
Uchováváním provozních a lokalizačních údajů se v minulosti opakovaně zabýval Ústavní soud. Dvakrát úpravu zrušil. Naposledy, v roce 2019, však ústavní soudci návrh na zrušení zamítli. NS ale nyní poukázal na to, že v mezičase vydal Soudní dvůr EU několik zásadních rozsudků, které zpřísnily pohled na plošné uchovávání dat. Ústavní soudci proto tehdy posuzovali jiný právní stav, navíc se zabývali především souladem s českou ústavou, zatímco NS se soustředil na evropský kontext.
Nový návrh na zrušení by k Ústavnímu soudu případně musel podat nějaký oprávněný navrhovatel, například skupina poslanců či senátorů.
