Praha - Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard korun. Novinářům to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Český státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl na 3,678 bilionu korun. O rok dříve činil 3,365 bilionu korun. Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 337.519 korun. Česko loni vydalo na obranu 171,1 miliardy korun a splnilo cíl dvou pct HDP. Návrh státního rozpočtu na letošní rok bude vláda podle Schillerové schvalovat 26. ledna. Čeká na zpracování nové ekonomické predikce, aby nemusela spoléhat na listopadová data. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uváděl, že kabinet návrh rozpočtu schválí 19. ledna. Česko nyní funguje v rozpočtovém provizoriu. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok 250 miliard. Za vyšším schodkem rozpočtu v loňském roce je podle některých analytiků nerealistické rozpočtování, tedy nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Další se obávají hlubších deficitů v dalších letech.

Fotogalerie

Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 koruny méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Schillerová také oznámila, že Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta HDP. Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládala ho také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také loni v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Členské státy NATO loni na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické.

Analytici: Za vyšším schodkem loňského rozpočtu je nerealistické rozpočtování

Za vyšším schodkem rozpočtu v loňském roce je podle některých analytiků nerealistické rozpočtování, tedy nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Další se obávají hlubších deficitů v dalších letech. 

"Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, skokové zhoršení ale nastalo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard Kč," uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko. Ani meziročně se tak nakonec deficit nezlepšil. Zhoršené hospodaření vlády jde podle něj z podstatné části na vrub nerealistickému rozpočtování. "Již při návrhu rozpočtu pro rok 2025 upozorňovala Národní rozpočtová rada na problém s nadhodnocenými příjmy a podhodnocenými výdaji. A realita tuto kritiku potvrdila," upozornil.

Ani analytik banky Creditas Petr Dufek nepovažuje výsledek rozpočtu za jakkoliv pozitivní. Zvlášť, když se české ekonomice vcelku dařilo, a vláda si navíc vypomohla 38 miliardami korun z daně z mimořádných zisků. Naplnila se podle něj přesně ta rizika, na které se upozorňovalo už v roce 2024, a sice, že některé příjmy jsou nadhodnocené, a naopak výdaje podstřelené. Konkrétně šlo příjmy z emisních povolenek, u výdajů pak náklady na obnovitelné zdroje, regionální školství a některé sociální výdaje. "Už listopadové plnění rozpočtu ukazovalo, že příliš optimistická byla vláda i při plánování příjmů z fondů EU," dodal.

Konsolidace veřejných financí v roce 2025 své výsledky přinesla, její tempo bylo pozvolné a zároveň nepodvázala ekonomický růst, míní analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomněla, že schodek rozpočtu v podílu k HDP neroste, ani neklesá. Zůstal na 3,4 procenta HDP. Vliv konsolidačního balíčku dozněl, bez dalších reforem a úspor míří podle ní rozpočtový automat zpět do hlubších deficitů, uvedla. "A exponenciální růst obsluhy dluhu na 99,8 miliardy v roce 2025 z 88,5 miliardy Kč v roce 2024 tlačí schodky do větších hlubin," podotkla.

Analytik skupiny Natland Petr Bartoň na síti X uvedl, že schodek není 290 miliard Kč, ale 250 miliard korun. "To není obhajoba bývalé vlády. Překročit schodek by neměl nikdo, zvlášť podivně plánovaný. Ale je rozdíl ho přešvihnout o devět, nebo 49 miliard Kč. Rozdíl jsou 'zpožděné' peníze z EU. Ty někdy dorazí dřív, někdy později," napsal.

Deficit veřejných financí by se letos vzhledem k pravděpodobné preferenci uvolněnější fiskální politiky novou vládou přiblížit ke třem procentům HDP, odhadl analytik Komerční banky Jaromír Gec. Od druhého čtvrtletí po skončení rozpočtového provizoria očekává postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a tržní úrokové sazby, respektive výnosy státních dluhopisů. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů nepředpokládá ani v následujících letech.

Státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl z 3,365 bilionu na 3,678 bilionu

Český státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl na rekordních 3,678 bilionu korun. O rok dříve činil 3,365 bilionu korun. Dnes to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 337.519 korun. Míra zadlužení vzrostla na 43,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 41,8 procenta HDP na konci roku 2024.

Státní dluh se zvýšil výrazněji, než ministerstvo financí předpokládalo. Úřad loni očekával, že ke konci roku dosáhne dluh 3,614 bilionu korun. Očekávaný vývoj státního dluhu v letošním roce ministerstvo financí nezveřejnilo, podle dnes publikované Strategie financování a řízení státního dluhu bude záležet na schváleném saldu státního rozpočtu, který vláda zatím neprojednala.

Zvyšování státního dluhu loni vedlo i k vyšším nákladům na jeho financování. Loni stát vydal na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 9,7 miliardy korun.

V letošním roce bude muset Česko splatit dříve vydané státní dluhopisy v celkovém objemu 423,6 miliardy korun. Celková výpůjční potřeba státu bude záviset na schváleném deficitu státního rozpočtu. Loni byla celková výpůjční potřeba 673,5 miliardy korun, z toho 375,4 miliardy korun připadalo na splátky státního dluhu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Hospodaření státu a vývoj státního dluhu v miliardách korun:

Zdroj: Ministerstvo financí

ČR hospodářství 2025 rozpočet VIDEO OTVÍRÁK