Praha - S případným zavedením administrativních odvodů do armády souhlasí 53 procent Čechů. Naopak třetina je proti. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS pro Český rozhlas, který dnes výsledky zveřejnil na webu. Zavedení administrativních odvodů neznamená obnovení vojenské základní služby, ale mělo by sloužit armádě pro získání přehledu o tom, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky by měly podobu on-line dotazníku.
Podle průzkumu, kterého se mezi 12. a 15. prosincem zúčastnilo 1007 lidí, administrativní odvody nejvíce podporují muži nad 60 let, v této skupině bylo pro 69 procent dotázaných. "Možná je to i tím, že si sami zažili vojenskou službu, a proto administrativní odvody podporují. Je to navíc skupina, které se administrativní odvody přímo netýkají, takže je tam samozřejmě tendence podpořit to o něco větší, protože to na ně nemá dopad," řekla analytička NMS Tereza Friedrichová.
Naopak u žen se podpora s rostoucím věkem snižuje. Administrativní odvody by se týkaly českých občanů mezi 18 a 60 lety, pro které platí branná povinnost.
Z průzkumu také vyplynulo, že osm z deseti Čechů by se do registru nezapsalo, kdyby nemuselo. Dobrovolně by to udělalo 15 procent lidí. "To může vypadat jako menší číslo, nicméně když si to přepočteme na absolutní čísla, tak to znamená, že by se bylo ochotno zapsat třeba kolem jednoho milionu občanů. A to signalizuje docela velký zájem o tento typ opatření," uvedla Friedrichová.
V aktivních zálohách je nyní podle ministerstva obrany přes 4500 vojáků a více než 500 vojákyň.
Administrativní odvody podporují voliči napříč stranami. O něco vyšší je podpora mezi voliči Spolu, Pirátů a STAN, kolem 70 procent. U podporovatelů vládních stran dosahuje 50 procent a méně.
Zavedení administrativních odvodů chce vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) navrhnout náčelník generálního štábu Karel Řehka, podporuje je i prezident Petr Pavel
