Praha/Bratislava - Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude. Při zasedání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím jednáním Evropské rady to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
Na summitu se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Evropská komise navrhla dvě možnosti, první je půjčka od EU, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit.
Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun, Babiš dnes hovořil o 92 miliardách. K reparační půjčce mají výhrady Itálie, Malta či Slovensko.
Česko by podle Babiše v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Plně musí být zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.
Babiš dnes řekl, že větší logiku by dávalo, kdyby se zmrazená ruská aktiva využila spíše na reparace po ukončení války. "Myslíme, že ty peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí. My určitě nechceme tohle zvlášť garantovat," podotkl.
"Chceme, aby peníze Ukrajina dostala. Belgie upozorňuje na to, že v případě, že by došlo k zabavení zmrazených ruských aktiv, by zabavila Ruská federace veškerá aktiva členských států EU. To je hlavně pozice Belgie," řekl později Babiš novinářům.
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) řekl, že by bylo logické, aby pomoc Ukrajině šla z ruských peněz, nikoli z peněz evropských daňových poplatníků. Exministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) Babiše vyzvala, aby v Evropské unii hájil takové pozice, aby se Ukrajina mohla dále bránit ruské agresi.
Babiš zopakoval, že Česko pomáhá i tím, že část peněz, které posílá ročně do Evropské unie, je použita na pomoc Ukrajině. "Jako Česká republika počítáme, že budeme pomáhat ve formě humanitární pomoci," poznamenal. Na prvním místě podle něj je dosažení spravedlivého míru.
Babiš už o víkendu řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny a že Česko nebude za nic ručit. Vyjádření kritizoval například bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který považuje rozhodnutí neposkytnout finanční pomoc Ukrajině za sobecký a nezodpovědný přístup, který ohrožuje nejen bezpečnost České republiky, ale i její prosperitu.
Premiér dnes také hovořil o důležitosti rozšíření Schengenu o země západního Balkánu. Zopakoval, že Česko bude žádat o větší částku z obranného fondu SAFE, než jsou plánované dvě miliardy eur (49 miliard korun) na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11.
Peníze ze zmrazených ruských aktiv by měly jít na obnovu Ukrajiny, řekl Fico
Peníze ze zmrazených ruských aktiv by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Zopakoval, že na nadcházejícím summitu státníků členských zemí Evropské unie nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny.
"Zmrazená ruská aktiva by měla být součástí mírové dohody a měla by být použita na základě vzájemné dohody především na obnovu Ukrajiny. Je tu ovšem návrh, který nepodporuji, že tyto peníze je třeba použít jako reparační půjčku pro Ukrajinu, především na zbraně," uvedl Fico před poslanci evropského výboru slovenské sněmovny.
V debatě se zákonodárci pak Fico dal najevo, že s použitím zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny by měla souhlasit Moskva.
Vyčlenit další peníze na vojenské účely pro Kyjev znamená podle Fica prodlužování války. Ta začala v únoru 2022, kdy Rusko vojensky napadlo sousední zemi. "Odmítám podpořit cokoliv, co by vedlo k penězům na válku. Zbytečně umírají stovky až tisíce lidí denně," řekl předseda slovenské vlády.
Fico tvrdil, že konflikt na Ukrajině patrně neskončí bez územních ústupků ze strany Kyjeva. Za nesmysl označil možnost, že by se Rusko vzdalo toho ukrajinského území, které nyní okupuje.
