Předsedkyně EP Roberta Metsolová na úterním slavnostním ceremoniálu ve Štrasburku předala Sacharovovu cenu za rok 2025 zástupcům dvěma novinářů, kteří jsou vězněni Běloruskem a Gruzií.
V úterý 16. prosince ve Štrasburku na předávání Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2025 předsedkyně Parlamentu Roberta Metsolová prohlásila: „Jsem hrdá na to, že mohu udělit letošní Sacharovovu cenu novinářům Andrzeji Poczobutovi a Mzii Amaglobeliové jako uznání za jejich statečný boj za svobodu projevu a demokratickou budoucnost Běloruska a Gruzie. Tento Parlament vyjadřuje solidaritu s Mziou a Andrzejem a vyzývá k jejich okamžitému propuštění z vězení - protože říkat pravdu mocným nesmí být nikdy trestným činem.“
Za Andrzeje Poczobuta, novináře, esejistu, blogera a člena polské menšiny v Bělorusku, převzala ocenění jeho dcera Jana Poczobutová, která europoslancům sdělila: „Je pro mě velkou ctí, že tu dnes můžu jménem svého otce převzít tuto cenu. (...) Už pět let žije naše rodina s tichem, prázdnem a nejistotou, které po něm zůstaly. Chtěla bych tu dnes Evropskému parlamentu vyjádřit svou nejhlubší vděčnost za to, že si vzpomněl nejen na něj, ale také na všechny další rodiny, které sužují tytéž nezodpovězené otázky.“
V proslovu připomněla také případ Mikolaje Statkeviče, známého člena běloruské opozice, který v září roku 2025 zmizel: „Když jejich jména říkáme nahlas, nestanou se z nich jen čísla ve statistikách. Zůstanou lidmi. A proto je vaše pozornost, pozornost Evropského parlamentu, tak důležitá. Chrání lidskou důstojnost tam, kde se ji všichni ostatní pokouší vymazat.“
Poslanci přijali řadu usnesení, ve kterých se vyslovili proti politické represi v Bělorusku, dožadovali se propuštění politických vězňů (kterých je odhadem okolo 1.200) a odsoudili spoluúčast prezidenta Lukašenka v ruské válce na Ukrajině. Kromě toho vyzvali k přísnějším sankcím a k podpoře běloruských demokratických sil, nezávislých médií a bojovníků za lidská práva. Parlament za demokratickou opozicí v Bělorusku neochvějně stojí a v roce 2020 udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení právě jí. O případu Andrzeje Poczobuta přijal parlament usnesení v březnu roku 2023.
Mziu Amaglobeliovou, gruzínskou novinářku, spoluzakladatelku a ředitelku nezávislých médií Batumelebi a Netgazeti, zastoupila její kolegyně novinářka Irma Dimigtadzeová, která rovněž pracuje pro Batumelebi. Vystoupila také s projevem k poslancům:
„Přijímám (tuto cenu) jménem svých kolegů, novinářů, kteří nyní v Gruzii bojují za záchranu žurnalistiky jako takové. Neúnavně pracují, aby zajistili, že uslyšíte hlas odporu gruzínských občanů a že pravda nebude umlčena.“
S odkazem na úřady ve své domovské zemi Mzia Amaglobeliová napsala: „Tento režim je nemilosrdný (...). Ničí svobodné žurnalistické povolání, ruší opoziční politické strany a vězní jejich vůdce, účinně rozkládá nevládní organizace a označuje ty, kdo v nich pracují, za „zahraniční agenty (...). Přesto se mu nepodařilo umlčet protesty. Možná proto jsou prohlášení Evropské unie na podporu gruzínského lidu silnější a přesnější než kdykoli předtím. A za to jsem hluboce vděčná.“
Poté, co zmínila touhu gruzínského lidu po členství v EU, zakončila svůj projev zdůrazněním: „Osud našeho boje nezávisí pouze na nás, protože náš boj se netýká pouze nás. (...) Bojujte s námi a za nás. Bojujte tak, jako byste bojovali za svobodu svých vlastních zemí. Využijte všechny mechanismy, které máte k dispozici, a udělejte to, než bude příliš pozdě.“
V případě Gruzie, která se od roku 2023 uchází o členství v EU, europoslanci důrazně odsoudili značný úpadek demokracie v zemi, její represivní zákony (jako zákon o „zahraničních agentech“), útoky na svobodu projevu i tisku a potlačování pokojných protestů.
Poslanci rovněž v říjnu roku 2024 vyzvali k opakování voleb, ve kterých se vládnoucí strana Gruzínský sen prohlásila za vítěze. Vyslovili se proti ruskému vlivu v zemi a požadovali propuštění politických vězňů. Zároveň ovšem zdůraznili, že možnost připojit se k EU by měla pro Gruzii zůstat otevřená, samozřejmě po patřičných reformách a obnovení principů právního státu. Osoby, které jsou za násilí v zemi zodpovědné, by pak měly čelit sankcím.
Sacharovova cena
Sacharovova cena za svobodu myšlení, pojmenovaná po sovětském fyzikovi a politickém disidentovi Andreji Sacharovovi, je nejvyšším oceněním EU v oblasti lidských práv. Od roku 1988 ji Parlament každoročně uděluje jednotlivcům, skupinám nebo organizacím jako uznání za jejich boj za lidská práva, svobodu projevu a demokratické hodnoty. Společně s cenou získávají vítězové také finanční odměnu 50.000 eur.
Cenu již obdržela řada novinářů, médií a organizací hájících svobodu tisku, jmenovitě nevládní organizace Reportéři bez hranic v roce 2005, Běloruská asociace novinářů v roce 2004, alžírská novinářka a spisovatelka Salima Ghezaliová v roce 1997 a populární deník Oslobodenje, který v roce 1993 podporoval vizi multietnické Bosny a Hercegoviny. Parlament svou neochvějnou podporu investigativní žurnalistiky a svobody tisku každoročně utvrzuje i Cenou Daphne Caruanové Galiziové za žurnalistiku, založenou na počest maltské novinářky zavražděné v roce 2017.
Seznam všech předchozích laureátů a další informace naleznete na internetových stránkách Parlamentu věnovaných Sacharovově ceně.
