Minsk/Vilnius/Kyjev/Praha - Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to dnes opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Devět propuštěných včetně Bjaljackého přicestovalo do Litvy, zbývajících 114 přijala Ukrajina, informovala agentura Reuters s odvoláním na úřady. Rozsáhlá amnestie následuje po dvou dnech jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku a po oznámení o zrušení amerických sankcí na běloruskou potaš. Krok Minsku uvítala šéfka exekutivy EU Ursula von der Leyenová i česká diplomacie.
Fotogalerie
Telegramový kanál Pul Pervogo blízký administrativě běloruského prezidenta uvedl, že rozhodnutí udělit milost 123 vězňům odsouzeným za špionáž, terorismus a extremismus učinil Lukašenko v rámci dohod s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Celkový počet omilostněných osob "za poslední dobu" činí podle prohlášení 156. Jsou mezi nimi také občané Británie, USA, Litvy, Ukrajiny, Lotyšska, Austrálie a Japonska.
Mezi dnes propuštěnými je laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2022 Bjaljacki, uvedla organizace Vjasna, kterou tento aktivista v oblasti lidských práv vedl. Za mřížemi byl od roku 2021. Bjaljacki už je spolu s dalšími osmi propuštěnými v Litvě, oznámila podle Reuters americká ambasáda ve Vilniusu, kde Bjaljackého uvítala představitelka běloruské exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Norský Nobelův výbor vyjádřil nad propuštěním laureáta mírového ocenění "hlubokou úlevu a upřímnou radost" a běloruské úřady vyzval, aby propustil všechny politické vězně a umožnil jim žít a pracovat bez obav z pronásledování.
Propuštěna byla dnes také opoziční politička Kalesnikavová, jedna z tváří protestů proti Lukašenkovu režimu po zpochybněných prezidentských volbách v roce 2020. Běloruské úřady se ji dříve snažily deportovat, na hranicích s Ukrajinou ale roztrhala svůj cestovní pas a v roce 2021 byla odsouzena k 11 letům vězení. S Kalesnikavovou už hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, řekl novinářům podle Reuters jeho poradce Dmytro Lytvyn.
Ukrajina přijala 114 propuštěných vězňů, uvedlo koordinační centrum pro válečné zajatce v Kyjevě. Jsou mezi nimi ukrajinští občané obvinění ze spolupráce s ukrajinskou rozvědkou i běloruští političtí vězni včetně Kalesnikavové a Viktara Babaryky. Ten byl zatčen v roce 2020, když se chystal postavit ve volbách Lukašenkovi.
Koordinační centrum v prohlášení uvedlo, že propuštění budou mít zajištěnu lékařskou péči a ti běloruští občané, kteří o to požádají, budou následně přepraveni do Polska nebo do Litvy. Propuštěné vězně na Ukrajině přivítal šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov, řekl Lytvyn novinářům.
Krok běloruských úřadů uvítala předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. "Tento vývoj musí posílit naše odhodlání. Odhodlání pokračovat v boji za všechny vězně, kteří jsou v Bělorusku stále za mřížemi, protože měli odvahu říkat pravdu mocným. Boj za lidská práva a spravedlnost v Bělorusku musí pokračovat," uvedla na síti X.
Krok Minsku uvítalo také české ministerstvo zahraničí. "Vítáme propuštění významných běloruských politických vězňů, včetně nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjalackého a opozičních politiků Mariji Kalesnikavové a Viktara Babaryky. Byli nezákonně drženi v izolaci více než čtyři roky," uvedlo ministerstvo na síti X.
Trumpův zmocněnec pro Bělorusko Coale dnes podle běloruské státní tiskové agentury Belta uvedl, že USA ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Zrušení dalších sankcí podle něj může následovat s tím, jak se budou "normalizovat" vztahy mezi oběma zeměmi. "Rušíme sankce, propouštíme vězně," uvedl po jednání s Lukašenkem.
Coale dnes agentuře Reuters také řekl, že v příštích měsících by mohla být propuštěna zhruba tisícovka zbývajících politických vězňů v Bělorusku, pokud možno najednou. "Myslím, že je více než možné, že to dokážeme, myslím, že je to pravděpodobné... Jsme na správné cestě, je k tomu správný impuls," řekl Coale. Lidskoprávní skupina Vjasna, kterou Minsk označuje za extremistickou organizaci, před dnešním propuštěním odhadovala počet politických vězňů v Bělorusku na 1227.
Podle nejmenovaných amerických představitelů, na něž se odvolává agentura Reuters, souvisí jednání s Lukašenkem se snahou vymanit jej alespoň částečně z Putinova vlivu - snahou, kterou běloruská opozice až dosud vnímala značně skepticky. Trump hovoří o Lukašenkovi jako o "vysoce respektovaném prezidentovi Běloruska", zatímco běloruská opozice a většina evropských zemí jej považuje za diktátora. Odpůrci Lukašenkova autoritářského režimu jsou na základě paragrafů stíhajících trestný čin extremismu či terorismu v Bělorusku pravidelně posíláni do vězení.
Bělorusko je po Kanadě a Rusku třetím největším producentem potaše využívané v mnoha odvětvích, mimo jiné jako hnojivo v zemědělství. Vývoz potaše byl významným zdrojem příjmů pro běloruskou státní pokladnu.
