Praha - Podíl lidí, kteří se vnímají jako chudí, je v Česku 12. nejnižší ze 27 zemí v Evropské unii. Lidí ohrožených chudobou bylo v ČR nejméně a rovněž míra nerovnosti je v zemi nejnižší. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB s odkazem na data Eurostatu. V roce 2024 se v EU podle svého názoru za chudé považovalo 17,4 procenta lidí, o rok dříve to bylo 19,1 procenta.
Podíl Čechů, kteří se cítili chudí, činil loni podle Eurostatu 14,2 procenta. ČR tak byla daleko za Řeckem s 66,8 procenta, Bulharskem s 37,4 procenta a Slovenskem s 28,7 procenta. Lidí ohrožených chudobou bylo v Česku 9,5 procenta, což je nejméně v unii. Průměr EU je 16,2 procenta. Také v podílu lidí pod hranicí chudoby v jednotlivých zemích EU je podle analýzy ČR s 11,3 procenta zemí na nejnižší příčce.
"Při pohledu na srovnání vnímané chudoby v kategoriích podle věku, dosaženého vzdělání či statusu na trhu práce, je zřejmé, že ČR patří mezi země s nejmenšími rozdíly," uvedl analytik XTB Pavel Peterka. Lidé s nižším vzděláním se podle něj častěji považují za chudé.
Stejně tak v souladu s průměrem EU je nejmenší podíl subjektivně vnímané chudoby u nejstarších, tedy u seniorů nad 65 let. "ČR je stále velmi rovnostářská. Giniho koeficient, který představuje číselné vyjádření příjmové nerovnosti v populaci, je v Česku stabilně nejnižší nebo jedním z nejnižších v EU," upozornil Peterka. Podíl chudých je tak podle něj subjektivně i objektivně v ČR relativně velmi nízký.
"Při změně metodiky, aby se nezaměřovala na typicky silné oblasti ČR, by zřejmě byly o něco horší výsledky. Přesto bychom ale nepatřili mezi chudé země a chudé lidi v evropském, natož ve světovém srovnání. Což může být v rozporu s tím, co poslední roky a měsíce denně slyšíme," míní Peterka.
Věková skupina, kde se za chudé považuje největší podíl lidí, je v EU s 20,6 procenta skupina mladších 18 let. Nejmenší podíl je u seniorů ve věku nad 65 let. Průměrné ukazatele ale mohou podle Peterky často zkreslovat část celého příběhu. Zatímco téměř 15 procent seniorů ve věku nad 65 let, kteří se vnímají jako chudí, mají jen omezený prostor pro změnu své životní situace, tak nejmladší skupina obyvatel má před sebou v zásadě celý ekonomicky aktivní život.
Vedle věku je pro vnímání chudoby zásadní úroveň dosaženého vzdělání. Pouze 8,5 procenta obyvatel EU s vysokým dosaženým vzděláním se považuje za chudé. Na druhé straně se za chudé považuje 27 procent osob s nejnižší úrovní vzdělání. Vzdělanější a kvalifikovanější lidé obecně snáze naleznou uplatnění a dosáhnou vyšších příjmů.
Lidé s vysokým dosaženým vzděláním ale často pochází z vyšších poměrů, kde mají domácnosti prostor financovat například vysokoškolské vzdělání a poskytnout třeba i síť kontaktů pro nastartování byznysu či nalezení vhodného pracovního místa. Naopak pro chudší domácnosti je relativně náročnější finančně podpořit své děti během nákladných studií, vysvětlil Peterka.
