Praha 24. listopadu 2025 (PROTEXT) - Stavebnictví je odvětví, které zásadně ovlivňuje podobu světa kolem nás. Formuje města, infrastrukturu i každodenní prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme. Méně se však mluví o tom, jakou roli hraje v úsilí EU čelit klimatické změně. Každý návrh, každá zakázka i každý stavební materiál v sobě nese energetickou stopu, která prostupuje napříč celým dodavatelským řetězcem. A právě tam se dnes odehrává největší výzva i příležitost: dekarbonizace stavebnictví není jen dalším „trendovým“ tématem, ale jedním ze základních ukazatelů budoucí konkurenceschopnosti v rámci celého sektoru.
Stavebnictví — obor, který je zvyklý pracovat s normami, přesnými postupy a plánováním — se dosud k řízení emisí stavěl převážně reaktivně. Klíčová změna, která probíhá právě teď, přesouvá odpovědnost z hlavních hráčů na celý hodnotový řetězec. Banky, investoři i velké stavební skupiny požadují po svých dodavatelích jednotná, srovnatelná a transparentní data o emisích. Firmy, které je nedokážou doložit, se mohou ocitnout mimo výběrová řízení, a to ne kvůli kvalitě své práce, ale proto, že jim chybí schopnost prokázat svůj environmentální dopad.
Velkým krokem vpřed je proto nová metodika, která vznikla v rámci projektu financovaného Technologickou agenturou ČR. Je určena zejména malým a středním podnikům – tedy těm, kteří tvoří páteř celého odvětví, a často nemají specialisty ani kapacity na detailní analýzy. Metodika však nenabádá k tomu, aby firmy ze dne na den zásadně měnily své fungování. Naopak nabízí praktický postup, jak učinit první kroky za účelem monitorování uhlíkové stopy a jak řízení emisí implementovat jako běžnou součást firemních procesů.
Důležitý posun, který se ve stavebnictví odehrává, nespočívá jen v technologiích, ale především v pohledu na emise. Emise už nejsou okrajovým environmentálním tématem. Stávají se ekonomickým ukazatelem, podle kterého se budou poskytovat úvěry, vypisovat veřejné zakázky či posuzovat rizikové profily projektů. Kdo si osvojí dovednost monitorovat a řídit uhlíkovou stopu, zvyšuje potenciál stability a resilience z pohledu budoucnosti firmy či organizace.
Tento přerod bude jedním z hlavních témat odborné konference „Dekarbonizace stavebnictví – vykazování emisí napříč dodavatelským řetězcem“, která se uskuteční v úterý 25. listopadu 2025 v prostorech Nadaci ABF v Praze. Na jednom místě se zde potkají projektanti, stavební podniky, výrobci stavebních materiálů, zástupci veřejné správy i finančního sektoru. Společně budou hledat odpovědi na otázku, jak má stavebnictví v Česku vypadat po roce 2030.
Konferenci pořádají Asociace pro rozvoj infrastruktury, SEVEn, The Energy Efficiency Center a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v rámci projektu „Příprava ČR na implementaci managementu emisí skleníkových plynů a zvyšování energetické účinnosti v kontextu pravidel ESG ve stavebnictví“, spolufinancovaného Technologickou agenturou ČR.
Odborný program zahájí prezentace a úvodní vystoupení Jiřího Nouzy, Tomáše Janeby a Jiřího Karáska, kteří představí dopis stavebního sektoru týkající se vykazování emisí. Na ně naváže panel lídrů z oblasti stavebnictví, bankovnictví a výroby materiálů. Diskutovat budou mj. Hana Libecajtová (Komerční banka), Kristýna Vobecká (Wienerberger), Filip Křesťan (Skupina Metrostav) či Pavel Růžička (Hochtief CZ).
Jejich debata se zaměří na zásadní otázky:
- Jak emise mění rozhodování investorů a bank?
- Jak se proměňují toky kapitálu ve stavebnictví?
- Jsou subdodavatelské řetězce připravené na povinnou transparentnost?
Další část konference nabídne také pohled státní správy: očekávané úspory energie v ČR, financování dekarbonizace i vývoj emisí v jednotlivých hospodářských odvětvích představí Nathalie Marková (MPO ČR), Daniel Houska (MF ČR) a Simon Palupčík (SPS). Závěr akce bude věnován výstupům projektu Řízení uhlíku ve stavebnictví, konkrétním příkladům z Česka i Slovenska a výhledu do let 2030 a 2050.
Stavebnictví dlouhodobě představovalo symbol pokroku. V době úsilí EU čelit klimatické změně však tento pojem získává nový obsah. Vyspělé světové ekonomiky se dekarbonizují. Podniky, které se včas naučí řídit uhlíkovou stopu, budou nastavovat nové standardy odvětví, a nejen reagovat na nadcházející regulace. Budou hrát významnější roli v utváření podoby českých měst i infrastruktury v horizontu dalších dekád.
O projektu
Projekt přispívá k přechodu českého stavebnictví na nízkouhlíkové hospodářství prostřednictvím snižování uhlíkové stopy a zvyšování energetické účinnosti. Usiluje o sladění postupů napříč sektorem v souladu s legislativou a klimatickými závazky ČR a EU.
Projekt bude mít zásadní dopad na (1) zvýšení energetické účinnosti, bezpečnosti a odolnosti stavebního sektoru. (2) Udržení a posílení konkurenceschopnosti a výkonnosti odvětví v měnících se ekonomických a legislativních podmínkách. (3) Zrychlení a zkvalitnění přípravy stavebních projektů.
Zdroj: Asociace pro rozvoj infrastruktury
PROTEXT
