Berlín - Aktualizovaný plán pro ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk to dnes uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
"Všechny otázky, které se týkají Evropy a NATO, byly z toho plánu odstraněny. To je zásadní úspěch, kterého jsme včera dosáhli," řekl Wadephul s odkazem na nedělní jednání. Zdůraznil, že Evropa nadále stojí po boku Ukrajinců jako jejich "advokát". Žádné řešení konfliktu se nesmí dojednat bez Evropanů a bez Ukrajinců, dodal Wadephul. Přivítal, že se USA chopily role zprostředkovatele.
Spojené státy a Ukrajina v noci na dnešek ve společném prohlášení po jednání v Ženevě uvedly, že vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Původně zveřejněný plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu na maximálně 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800.000 v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.
Jednání v Ženevě přinesla pokrok, zbývá však vyřešit zásadní otázky, uvedl Stubb
Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě. Podle švédské ministryně zahraničí Marie Malmerové Stenergardové nelze na cestě k míru měnit hranice Ukrajiny silou ani početně omezovat její armádu, neboť by to jen vyprovokovalo Rusko k další agresi.
"Dnes ráno jsem hovořil s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě," uvedl Stubb na síti X. "Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu," napsal také finský prezident.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli večer po jednání s ukrajinskou delegací v Ženevě uvedl, že v plánu na ukončení války na Ukrajině bylo dosaženo obrovského pokroku a že rozhovory budou pokračovat i dnes. Bílý dům pak v noci oznámil, že Washington a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války.
Malmerová Stenergardová na dnešním summitu Krymské platformy pořádaném ve Stockholmu mimo jiné prohlásila, že Švédsko nikdy neuzná anexi Krymu ani jiných Ruskem okupovaných ukrajinských území. "K dosažení spravedlivého a trvalého míru není možné měnit hranice silou, nemohou být limity pro ukrajinské ozbrojené síly, což jen povzbudí Rusko k další agresi," řekla šéfka švédské diplomacie s tím, že omezovat nelze ani suverénní právo ukrajinského lidu zvolit si vlastní cestu včetně členství v Evropské unii.
Stubb v pátek v reakci na původní plán ve společném prohlášení s představiteli finské vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama se rozhodnout, jak ukončí válku s Ruskem, a že rozhodnutí o Evropě nelze přijímat bez Evropy. Ještě předtím v rozhovoru pro agenturu AP, zveřejněném před více než týdnem, vyjádřil přesvědčení, že příměří na Ukrajině do jara pravděpodobně nebude, a evropské spojence vyzval, aby i přes korupční skandál v Kyjevě navýšili finanční i vojenskou podporu země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
