Praha - Likvidace státních podniků v působnosti ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a zemědělství (MZe) trvají i víc než 20 let. Ve většině případů za to můžou okolnosti, které likvidátor nebo zakladatel nemohou ovlivnit, jako jsou třeba soudní spory. V jednom z prověřovaných případů však přispěla k prodlení nečinnost jeho vedení. Také se ukázalo, že ministerstvo průmyslu neplnilo některé povinnosti zakladatele. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly majetku a peněz, se kterými hospodaří vybrané státní podniky v likvidaci v působnosti MPO a MZe. Kontrolovaným obdobím byly roky 2020 až 2024.
MPO uvedlo, že přijme opatření pro posílení zakladatelské kontroly a zlepšení dohledu nad likvidací. "Cílem je, aby procesy likvidace probíhaly v budoucnu bez obdobných pochybení," sdělil ČTK v reakci na zjištění NKÚ mluvčí Marek Vošahlík.
"K počátku roku 2020 existovalo v resortech MPO a MZe celkem 28 státních podniků v likvidaci, v roce 2024 jich zůstalo 13. U kontrolovaných sedmi podniků trvaly likvidace od osmi do 23 let," uvedl NKÚ. Jako příklad uvádí, že v případě Cihlářských a keramických závodů Teplice brání ukončení likvidace exekuce, do které se podnik dostal kvůli nečinnosti tehdejšího ředitele. Tento ředitel se následně stal i likvidátorem.
Ministerstvo průmyslu podle NKÚ plnilo svou roli zakladatele chybně, například nekontrolovalo státní podniky v likvidaci a neschvalovalo jejich účetní závěrky. "Oproti tomu ministerstvo zemědělství tyto kontroly provádělo, i když i u něj se objevily dílčí nedostatky - například v případě Státního statku Valtice sice mělo informaci o celkové hodnotě určeného majetku tohoto podniku, ale MZe ani likvidátor nebyli schopni identifikovat, o jaký majetek se konkrétně jedná," uvedl NKÚ.
Ministerstvo průmyslu podle NKÚ nezjistilo pochybení likvidátorů, které naopak zjistil kontrolní úřad. Naproti tomu v případě kontroly MZe bylo výsledkem jedné z kontrol u Státního statku Jeneč v likvidaci odvolání tehdejšího likvidátora a následné vypovězení smlouvy na právní služby. Ministerstvo zemědělství ji vyhodnotilo jako zvlášť nevýhodnou pro státní podnik, a tím zabránilo dalšímu nehospodárnému utrácení peněz.
Podle Vošahlíka dílčí nedostatky, které zjistila kontrola NKÚ ve státních podnicích MPO v likvidaci, se týkaly administrativních úkonů. Ty způsobily zejména nízké personální kapacity a omezené možnosti u podniků, kde likvidátory jmenuje soud a jsou dlouhodobé soudní spory nebo exekuce, které MPO nemůže ovlivnit, doplnil mluvčí.
Kontroloři prověřovali sedm státních podniků v likvidaci. Ve čtyřech případech zjistil, že tyto podniky porušily právní předpisy, a to nejčastěji v účetnictví, inventarizaci majetku, předkládání a zveřejňování účetních závěrek nebo vedení účtů v České národní bance. "Ve dvou případech likvidátoři nepostupovali s péčí řádného hospodáře, což mělo finanční dopad v celkové výši 160.000 korun. NKÚ ale zároveň nezjistil neúčelné hospodaření s majetkem nebo penězi státu," stojí ve zprávě úřadu.
Likvidace státního podniku spočívá ve vypořádání majetku, vyrovnání dluhů a odeslání likvidačního zůstatku do státních finančních aktiv, uvedl NKÚ. Likvidaci řídí likvidátor, který má povinnost jménem státního podniku činit pouze úkony směřující k likvidaci a počínat si s péči řádného hospodáře.
