Brusel - Evropská komise chce usnadnit rychlý a hladký přesun vojsk, vybavení a vojenských prostředků po Evropě. Jde například o odstranění regulačních překážek. Nově by měla existovat jasná pravidla a postupy pro přeshraniční vojenské přesuny s maximálně třídenní dobou zpracování a rovněž i jednotný povolovací postup pro všech 27 států. Vyplývá to z návrhu takzvaného obranného balíčku, který dnes představila Evropská komise. Návrh nařízení o vojenské mobilitě hovoří rovněž o zjednodušených celních formalitách.
Celoevropský prostor vojenské mobility by měl být vytvořen do roku 2027 a EU by se tak podle komise měla posunout o krok blíže k takzvanému vojenskému Schengenu. Norma rovněž hovoří o posilování odolnosti dopravní infrastruktury. V členských státech EU by mělo dojít k modernizaci klíčových tras významných pro přesuny vojenské techniky, aby mohla infrastruktura sloužit civilnímu i vojenskému využívání.
"Rychlý přesun evropských armád je pro obranu Evropy zásadní. Obranná připravenost zásadně závisí na tom, zda můžete dostat své tanky a vojáky tam, kam je potřebujete, a kdy je potřebujete," uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropa podle ní čelí bezprecedentním bezpečnostním hrozbám, na které je třeba reagovat.
Podle komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse nařízení navrhuje způsoby, jak podstatně snížit byrokratickou zátěž a časové rámce pro přesun vojenských jednotek. "Naším cílem je do roku 2027 dosáhnout celoevropského prostoru vojenské mobility, vojenského Schengenu, který by umožnil efektivní přesun vojenské dopravy, sdílení jejích prostředků mezi členskými státy a vzájemnou pomoc v nouzových situacích," dodal Kubilius. Narážel tak na schengenský prostor, ve kterém mohou občané EU volně cestovat bez kontrol na vnitřních hranicích.
Podle Kubiliuse se EU musí poučit ze zkušeností Ukrajiny. "Pěchota vyhrává bitvy, logistika vyhrává války," citoval Kubilius amerického generála Johna Pershinga. Zejména rychlost je podle něj nyní nezbytná. "Naše armády musí být schopny se přesunout během minut a hodin – ne týdnů a měsíců, jako je tomu nyní," dodal eurokomisař pro obranu.
Klíčovým prvkem plánu je rovněž nový systém nazvaný EMERS, který umožní členským zemím nebo Evropské komisi navrhnout dočasné pozastavení běžných dopravních pravidel během nouzových situací. Po svém spuštění by například EMERS poskytl armádě prioritní přístup k infrastruktuře, dopravním prostředkům a základním službám.
Silnice, mosty, železnice a další infrastruktura EU není v současné době uzpůsobena k rychlé reakci v případě hrozby, poznamenala Kallasová. Na dnešní tiskové konferenci v Bruselu uvedla, že některé země vyžadují oznámení 45 dní předem, než povolí vstup cizí vojenské techniky na své území. "To je nepřijatelné, nemůžeme si dovolit takový luxus," doplnil ji Kubilius.
Nařízením o vojenské mobilitě se nyní budou zabývat Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament.
Evropská komise zveřejnila letos takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
Součástí dnes zveřejněného balíčku je rovněž plán transformace obranného průmyslu EU. Jeho cílem je propojit komunity zabývající se technologiemi a obranou, urychlit využívání pokročilých technologií ve vojenských schopnostech a posílit evropskou výrobní kapacitu prostřednictvím inovací.
Ruská agrese proti Ukrajině podle Evropské komise ukázala, jak rychle se obranné technologie vyvíjejí. "Inovace, jako je umělá inteligence, kvantové systémy, drony a vesmírné technologie přetvářejí bojiště. Noví aktéři v oblasti obrany, od startupů až po inovativní malé a střední podniky, mění způsob, jakým Evropa vyvíjí a vytváří vojenské schopnosti," uvedla komise.
