Praha - Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit. Novinářům to dnes řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Zveřejněné návrhy úřadu počítají s aktuálně schválenými příspěvky státu, včetně dotací na podporované zdroje energie (POZE) ve výši 24,6 miliardy Kč. Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by snížilo výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard Kč. ERÚ je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit. Přesunutí POZE zcela na stát by naopak snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o 15 procent, uvedl dnes úřad.
Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit více než 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 25 procent. U velkých odběratelů bude podíl regulované složky na konečné ceně nižší. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny nyní také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Za aktuálních podmínek ERÚ počítá s růstem regulované složky ceny elektřiny na hladině nízkého napětí, tedy zejména u domácností, o 2,7 procenta. To by znamenalo růst asi o 75 Kč za spotřebovanou megawatthodinu (MWh), přičemž průměrná spotřeba domácností je kolem tří MWh za rok. Pro větší odběratele na hladině vysokého napětí naopak úřad navrhl pokles o 2,7 procenta, a na hladině velmi vysokého napětí snížení o 7,3 procenta. To by představovalo pokles o desítky korun za MWh.
U plynu nyní ERÚ počítá s růstem regulované složky o 4,7 procenta pro maloodběratele, tedy kolem 22 Kč za MWh. Pro velké odběratele úřad navrhl růst o 4,5 procenta, tedy zhruba deset korun za MWh.
Úřad podle Šefránka v návrhu zohlednil růst nákladů na modernizaci a provoz soustav. Pozitivně se podle něj naopak do cen propisuje pokles nákladů na krytí technických ztrát, zajištění systémových služeb nebo mírné oživení mezinárodního tranzitu plynu přes ČR. ERÚ upozornil, že konečná podoba regulovaných cen se ještě může změnit, zejména v případě zásahů, které avizuje nově sestavovaná vládní koalice.
"Pokud by stát na sebe převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ je do cenových výměrů neprodleně promítne. Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent. Na vyšších napěťových hladinách by byl dopad ještě výraznější," řekl Šefránek.
Zástupci ERÚ upozornili, že v případě úprav potřebuje úřad na změny cenových výměrů zhruba 14 dnů. Úřad nyní podle zákona musel k návrhům zahájit konzultační proces, konečný cenový výměr regulovaných cen pro příští rok pak musí vydat do konce listopadu. Následně jej může ještě upravit.
Experti: Výše regulovaných cen energií se změní, i tak ale koncové ceny klesnou
Návrh regulovaných cen energií na příští rok, který dnes představil Energetický regulační úřad (ERÚ), je podle analytiků prozatímním kompromisem, který ještě dozná řady změn. Očekávají totiž zásah nové vlády, která slibuje snižování regulovaných cen. I bez toho lze ovšem podle analytiků předpokládat, že koncové ceny energií, zejména pak elektřiny, budou v příštím roce vzhledem k vývoji na energetickém trhu oproti letošku nižší. Vyplývá to z komentářů oslovených analytiků pro ČTK.
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh ERÚ, k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit.
Návrh regulovaných cen od ERÚ není podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera překvapením, protože vychází z nastavených pravidel. Připomněl, že růst regulované složky elektřiny je vyústěním zejména vyšší potřeby investic a také navyšování ceny potřebných služeb a nových zařízení elektroenergetické infrastruktury.
"Celkové náklady za elektřinu mohou u většiny domácností v roce 2026 spíše klesnout, u velkoodběru bude pokles výraznější. Pokud se navíc nová vláda rozhodne, že bude hradit vyšší část plateb za podporované obnovitelné zdroje, může být pokles ještě zásadnější," tvrdí Macenauer. U plynu pak upozornil na předpoklad postupného navyšování spotřeby, což bude do budoucna snižovat regulované ceny.
"Celkově je nutno spravedlivě říct, že bez výrazného tlaku na fotovoltaiku a s tím související nové prvky v energetice by cenová úroveň nemusela růst ani inflačně. To je fakt, na nějž jsme roky upozorňovali a který se do účtu za připojování miniaturních OZE výroben běžně nepočítá," dodal Macenauer.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je návrh ERÚ ve srovnání s některými předchozími krizovými lety návratem ke standardnímu modelu cenové regulace. "ERÚ se snaží reflektovat rostoucí náklady na údržbu sítí a systémové služby, ale zároveň tak, aby si nárůst mohly domácnosti i firmy dovolit," řekl. Zároveň ale připomněl, že už nyní patří regulovaná složka ceny elektřiny v Česku mezi nejvyšší v Evropě.
Tyleček také připomněl, že rozhodující pro finální podobu regulovaných cen na rok 2026 nakonec bude politické rozhodnutí o financování podpory obnovitelných zdrojů (POZE). "Pokud nová vláda naplní předvolební slib a převezme tyto výdaje plně na stát, regulované ceny by se mohly snížit až o 15 procent. Tím by došlo k částečnému oddělení energetických nákladů domácností od dotační politiky státu a k stabilizaci účtů v delším horizontu. Jedná se o model, který funguje například v sousedním Německu," řekl Tyleček.
Pokles koncových cen elektřiny o jednotky procent předpokládá i přes nárůst regulované složky také člen správní rady Centropol Energy Jiří Matoušek. "Zásadní jsou mírně nižší nákupní ceny elektřiny pro spotřebu v roce 2026. Dále rostoucí preference klientů uzavírat smlouvy s víceletými pevnými cenami s nižší ceníkovou cenou, do které se promítá nižší nákupní cena roku 2027. V cenách pro rok 2026 již nebudou v nákupech figurovat obchody za vysoké ceny z období energetické krize či těsně po ní. A v neposlední řadě za nižšími cenami stojí konkurenční tlak s velmi atraktivními cenami při změně dodavatele anebo při záchraně klientů," vysvětlil Matoušek.
