Praha - Odpadová firma AVE CZ potvrdila ČTK, že čelí obžalobě za krácení poplatků za ukládání odpadu na skládku se škodou 940 milionu korun. Mluvčí společnosti Milan Tománek uvedl, že firma respektuje rozhodnutí státního zástupce a je připravena svou pozici obhajovat před soudem. O podání obžaloby pražským vrchním státním zastupitelstvím dnes na webu informoval dozorový státní zástupce Zdeněk Matula.
Vyčíslenou škodu označila firma za virtuální a je přesvědčena, že zákon neporušila. "Platí presumpce neviny a žádáme o její respektování. Podrobnosti budeme řešit u soudu, kde očekáváme spravedlivé posouzení celé věci," řekl ČTK Tománek.
Státní zástupce podal obžalobu 23. října, a to pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve velkém rozsahu. "Tímto jednáním obviněná podle obžaloby zkrátila poplatek nejméně o 939,759.179 Kč," napsal. Kauzou se bude zabývat středočeský krajský soud.
Obžalovaná firma páchala podle Matuly trestnou činnost v letech 2016 až 2020. Její název nezveřejnil. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) informovala letos v červnu o návrhu na obžalobu odpadové firmy kvůli trestné činnosti datované do stejné doby, přičemž tento návrh se podle informací ČTK týkal právě společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, v níž mají podíly podnikatelé Daniel Křetínský a Karel Pražák. AVE CZ už dříve obvinění odmítla.
Vyšetřovatelé z NCOZ v červnu uvedli, že obviněná firma v ročních hlášeních vykazovala až 94 procent odpadu přijatého na skládku jako využití odpadu na konstrukci skládky. V rozporu se zákonem o odpadech nevybírala od původců tohoto odpadu poplatky. Tyto poplatky jsou příjmem obcí, v jejichž katastrálním území se skládky nacházejí. U nebezpečného odpadu je pak příjemcem poplatků Státní fond životního prostředí. Centrála vyčíslila škodu způsobenou čtveřici obcí na celkem 1,4 miliardy korun, škodu u státního fondu pak na 2,3 miliardy korun.
Podle dřívějších informací médií jsou kriminalisté přesvědčeni o tom, že AVE CZ porušila zákon o odpadech na skládkách v Benátkách nad Jizerou, Čáslavi, Hořovicích a Mšenu. Nejvyšší, téměř miliardová škoda se týká Čáslavi. Starostové dotčených obcí si na nedostatečné platby opakovaně stěžovali.
Právnické osobě lze za spáchání trestného činu uložit například zákaz činnosti nebo peněžitý trest, v nejpřísnějších případech pak její zrušení.
