Praha - O přesunu sídla do zahraničí vážně uvažuje čtvrtina českých start-upů, dalších šest procent už to udělalo, vyplývá z aktuálního průzkumu mezi více než 200 českými start-upy. Za největší překážky pro další rozvoj start-upy v průzkumu označily vysoké daně, byrokratickou zátěž a problémy na trhu práce. Průzkum udělali zástupci České startupové asociace, státní agentury CzechInvest a ministerstva průmyslu a obchodu. Výsledky dnes v Praze představila Kamila Zahradníčková, ředitelka společnosti Lakmoos AI, která výsledky analyzovala.
Přibližně dvě pětiny začínajících technologických firem jsou možnosti případného přesunu sídla do zahraničí otevřeny, naopak zůstat v Česku chce 28 procent start-upů.
"Investoři, kteří přicházejí ze zahraničí a kteří přinášejí těm start-upům peníze, tak často dají jako podmínku k získání těch peněz přesun minimálně do Nizozemí, Velké Británie nebo rovnou do Ameriky, protože nevěří, nemají důvěru, neznají české legislativní a daňové nastavení," řekl ČTK předseda České startupové asociace Martin Jiránek. Současné nastavení startupového prostředí v Česku podle něj jednak brání tomuto typu firem v růstu, ale také způsobuje to, že nové start-upy příliš nevznikají. Zatímco v Evropě je na milion obyvatel průměrně 202 start-upů, v Česku je to 160, uvedl Jiránek. V USA podle něj na milion obyvatel připadá v průměru 500 start-upů.
Daňové zatížení je překážkou v dalším rozvoji podle 72 procent start-upů. Nejvíce jim přitom podle průzkumu vadí vysoké zdanění práce společně s vysokými odvody. Téměř dvě třetiny start-upů za překážku považují také administrativní zátěž, a to zejména v souvislosti s nedostatečnou digitalizací a nepřehledností požadavků.
Asi třem pětinám start-upů další rozvoj komplikují problémy na trhu práce. V tomto ohledu start-upy nejčastěji zmiňovaly právní nejistotu při spolupráci s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ), komplikovaný proces přijímání pracovníků ze zahraničí a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců mimo Prahu a Brno. Jednou z největších překážek je ale také přístup ke kapitálu, zmínilo v průzkumu zhruba 60 procent českých start-upů. Třeba proti Německu, Velké Británii nebo USA jsou podle nich investice do start-upů v Česku mnohonásobně nižší.
"Z pohledu kapitálu potřebujeme podpořit investice v začátcích start-upu a zároveň musíme udělat změny a podpořit to, abychom měli více peněz v těch pozdějších fázích start-upu, což jsou třeba peníze z penzijních fondů. Jenom pro představu, 36 procent peněz v rizikovém kapitálu ve Švédsku je z penzijních fondů, kdežto u nás je to nula," doplnil Jiránek.
Naopak jako pozitivní start-upy v Česku podle průzkumu vnímají stabilní politické a ekonomické prostředí, nižší provozní náklady ve srovnání se západními zeměmi, kvalitní IT pracovníky či dostupnost center pro transfer technologií na univerzitách.
Podle Markéty Přenosilové ze státní agentury CzechInvest výsledky průzkumu pomohou při tvorbě nového zákona o start-upech, který má podmínky pro tento typ firem zlepšit. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho chce předložit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Společnost Lakmoos AI je český start-up, který se zaměřuje na průzkum trhu a využívá přitom umělou inteligenci. Založila ji Zahradníčková s Janem Polišenským a Romanem Konečným.
