Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, což je úroveň platná od konce května. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich v ekonomice přetrvávají inflační tlaky a zároveň dosahuje Česko solidního hospodářského růstu i za současného nastavení měnové politiky. Ponechání sazeb beze změny naznačily i výroky některých členů bankovní rady v médiích v minulých týdnech.
"Vyšší než očekávaný růst mezd bude na zářijovém setkání bankovní rady ČNB hlavním, ale ne jediným důvodem pro ponechání úrokové sazby na 3,5 procenta a zesílení jestřábího tónu v komunikaci," řekl ČTK hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Dalším důvodem podle něj je, že inflace stále zůstává nad dvouprocentním cílem ČNB.
Stabilitu sazeb očekává i hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. "Solidní poptávka a nutnost zvyšování mezd posilují inflaci hlavně v oblastech s vysokým podílem lidské práce, typicky tedy ve službách, které zůstávají v tomto ohledu rizikové. Obnovený zájem o hypotéky pak tlačí na růst cen nemovitostí. Česká národní banka tedy v tuto chvíli nemá žádný zájem na tom, aby dalším snížením sazeb v těchto oblastech přilévala olej do ohně," uvedl.
Měnové podmínky podle analytiků zpřísňuje silnější kurz koruny, zároveň ale nepředpokládají, že by byl důvodem pro snížení sazeb. "Národní bance nevadí ani silná koruna, jelikož v tuto chvíli zásadněji neutahuje měnové podmínky a nepřispívá k ochabování hospodářské aktivity. Navíc Evropská centrální banka naladila na svém posledním zasedání poměrně jestřábí tón a trh nyní sází na to, že již nebude pokračovat se snižováním úroků. Tento scénář hraje do karet variantě, že ČNB již úroky snižovat nemusí," řekl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Ke změně úroků nepřispějí podle analytiků ani sněmovní volby, které se uskuteční za dva týdny. "Ani blížící se volby nebudou zásadním impulzem, tím by mohla být pouze razantní změna ekonomického směřování po volbách," podotkl provozní ředitel Fingoodu Ondřej Kozel. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti varoval, že větší rozvolnění rozpočtové politiky by vytvářelo riziko zvýšení inflace.
"Reálné sazby jsou pozitivní a měnová politika se s velkou pravděpodobností nachází blízko svého neutrálního nastavení. To znamená, že současná úroveň sazeb ekonomiku nepodporuje, ale ani ji neochlazuje. V situaci, kdy převažují proinflační rizika, je stabilita sazeb nejlepším řešením," shrnul hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Analytici navíc očekávají, že dalším krokem centrální banky by spíš než snížení mohlo být zvýšení úrokových sazeb. "Aktuální sazby nepůsobí již tak restriktivně jako doposud. Hlavně pak právě v boji proti i nadále vysoké inflaci ve službách. Byť to není aktuálně na pořadu dne, v dohledné budoucnosti se kvůli zmíněným proinflačním faktorům nevylučuje debata o možném mírném zvýšení sazeb," uvedl analytik Bidli Petr Špirit. Možné budoucí zvýšení sazeb naznačil v rozhovoru s agenturou Reuters i člen bankovní rady Jan Kubíček.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
