Polsko ve svém vzdušném prostoru sestřelilo ruské drony, což vyostřilo napětí na východní hranici Evropy. Brusel zároveň spouští projekt Eastern Flank Watch a dronovou alianci s Ukrajinou, aby posílil bezpečnost EU.
EU chce posílit ochranu svých hranic s Ruskem. Oznámení přišlo krátce poté, co Varšava ve středu uvedla, že nad svým územím zničila nejméně tři ruské drony, což vyvolalo obavy z možné eskalace války na Ukrajině.
„Není o tom pochyb: východní křídlo Evropy chrání bezpečnost celého kontinentu,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v zásadním projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku. „Sahá od Baltského moře po Černé. Proto musíme posílit jeho podporu prostřednictvím iniciativy Eastern Flank Watch.“
Koncept je zatím v počátečním stadiu a žádný oficiální plán nebyl zveřejněn. Von der Leyenová jej popsala jako program na posílení ochrany členských států EU sousedících s Ruskem, který počítá s investicemi do satelitního sledování v reálném čase a vytvoření „zdi proti dronům“.
Oznámila také vznik „dronové aliance“ s Ukrajinou a ostře odsoudila Rusko za „bezohledné a bezprecedentní narušení porušení vzdušného prostoru Polska i celé Evropy“.
Co se stalo v Polsku?
Projev Ursuly von der Leyenové o stavu unie byl sice připravován s předstihem, ale zazněl jen pár hodin poté, co podle polského premiéra Donalda Tuska ruské drony celkem 19krát narušily polský vzdušný prostor a nejméně tři z nich byly sestřeleny, když Varšava a její spojenci vyslali stíhačky. Oběti hlášeny nebyly.
Během tři a půl roku trvající invaze Ruska na Ukrajinu pronikly ruské drony a střely do vzdušného prostoru členských států NATO včetně Polska již několikrát, avšak žádná země NATO se je dosud nepokusila sestřelit.
Podle Tuska se Polsko dovolává článku 4 Severoatlantické smlouvy, který umožňuje kterémukoli členskému státu naléhavě svolat společné konzultace, pokud má za to, že je ohrožena jeho „územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost“. Od vzniku organizace v roce 1949 byl tento postup použit teprve poosmé.
„Tato situace (…) nás přivádí nejblíže k otevřenému konfliktu od dob druhé světové války,“ prohlásil Tusk v polském parlamentu, ale dodal, že „v tuto chvíli není důvod prohlásit, že se nacházíme ve válečném stavu“.
Rusko jakoukoli odpovědnost za narušení polského vzdušného prostoru odmítlo. Jeho ministerstvo obrany na síti Telegram uvedlo, že „neexistovaly žádné plány zasáhnout infrastrukturu v Polsku“.
Jak zareagovala Evropa?
Lídři EU se po incidentu semkli kolem Polska.
Italský prezident Sergio Mattarella prohlásil: „Dronový incident v Polsku je mimořádně závažný. Znepokojující je, že kráčíme po hřebeni, odkud bychom mohli sklouznout do propasti nekontrolovaného násilí.“ Napětí posledních týdnů přirovnal k atmosféře, která předcházela první světové válce.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila „Polsku plnou solidaritu v souvislosti se závažným a nepřijatelným porušením polského a aliančního vzdušného prostoru ze strany Ruska“.
Další zdůraznili nebezpečí zpochybňování role NATO. Český premiér Petr Fiala ostře kritizoval Rusko i ty politiky, kteří označují NATO za agresora či odporují posilování obrany. "To není politický postoj, ale služba ruské propagandě, kterou nesmíme nechat v Česku vyhrát," uvedl a vyzval všechny politické síly, aby útok jasně odsoudily.
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares zvolil zdrženlivější tón. Uvedl, že „flagrantní“ narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony je okamžikem, který vyžaduje „nezbytnou rozhodnost“, zároveň však varoval před ukvapenými kroky.
Albares vyzval Evropu a NATO k jednotě a dodal, že Španělsko „si přeje mír, usiluje o bezpodmínečné příměří, ale také o bezpečnost, především bezpečnost Evropy a Evropanů“.
Německý kancléř Friedrich Merz byl přímočařejší a obvinil Rusko z toho, že „ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a EU“, zatímco německý ministr obrany Boris Pistorius označil narušení za „provokaci vůči celému NATO“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil incident za „prostě nepřijatelný“, zatímco i maďarský premiér Viktor Orbán, známý svou vstřícností k Putinovi, vyjádřil Polsku „plnou solidaritu“, aniž by však Moskvu odsoudil.
Slovenský premiér a spojenec Ruska Robert Fico rovněž Moskvu neodsoudil. V příspěvku na síti X napsal, že jde o „vážný incident, který může vést k dalekosáhlým důsledkům“ a „proto je životně důležité objektivně zjistit, zda šlo o úmysl, nebo náhodu, a pod čí kontrolou použité drony byly.“ A dodal: „Vyjadřuji Polsku solidaritu a nabízím součinnost při hledání všech potřebných odpovědí.“
Bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď obvinil vládu z nečinnosti a uvedl, že „už dávno měla být svolána Bezpečnostní rada státu“.
Bulharsko a Slovinsko se vyjádřily mnohem jednoznačněji. Bulharské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že „vyjadřuje plnou solidaritu s naším spojencem Polskem“. V prohlášení se dále uvádí: „Opakovaná ruská narušení vzdušného prostoru NATO představují hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost. Na takové činy bude aliance reagovat rozhodnými kroky k vlastní ochraně.“
Slovinský premiér Robert Golob rovněž označil narušení polského vzdušného prostoru ze strany Ruska za „zcela nepřijatelné“. V příspěvku na vládním profilu na síti X dodal: „Má plná solidarita patří Donaldu Tuskovi.“
Rumunský prezident Nicușor Dan rovněž uvedl, že země podporuje Polsko a v případě potřeby má připraveny postupy, „jak reagovat obdobně“, pokud by k podobnému incidentu došlo na jeho území.
Co bude dál?
Lotyšsko zatím na týden uzavřelo vzdušný prostor podél hranice s Ruskem a Běloruskem..
Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds ujistil obyvatele, že v současnosti nehrozí žádné přímé nebezpečí, zároveň však zdůraznil, že preventivní opatření jsou nezbytná.
Uzavření vzdušného prostoru usnadňuje odhalování nepovolených létajících objektů.
Jak ve čtvrtek uvedla agentura PAP s odvoláním na mluvčího leteckého úřadu, také Polsko zavedlo omezení leteckého provozu podél své východní hranice.
Podle něj budou tato omezení v pásmu podél hranic s Běloruskem a Ukrajinou platit až do 9. prosince a vztahují se na letovou výšku do 3000 metrů od zemského povrchu.
V této zóně je od západu do východu slunce zakázán veškerý letecký provoz s výjimkou povolených vojenských letadel.
Země zároveň požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se má uskutečnit v pátek.
Někteří analytici považují incidenty s drony za úmyslnou provokaci. Podle německého odborníka na zahraniční politiku Norberta Röttgena Rusko testuje odhodlání NATO a snaží se alianci zastrašit kvůli její podpoře Ukrajiny. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vyjádřila podobný názor a označila incident za „zlomový okamžik“, který by měl EU přimět k přísnějším opatřením v příštím balíku sankcí.
EU má tento měsíc představit již 19. balíček sankcí vůči Rusku. Von der Leyenová uvedla, že se zaměří na rychlejší ukončení závislosti na ruských fosilních palivech, postih „stínové flotily“, která Moskvě pomáhá obcházet ropné sankce, a větší tlak na třetí země, aby zpřísnily dodržování sankčních pravidel. Zmínila se také o snaze odblokovat využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany.
Čelit ruským hrozbám má pomoci také nově oznámená dronová aliance, dosud o ní však nebylo zveřejněno mnoho podrobností.
Podle mluvčího Evropské komise budou konkrétní kroky následovat později. Vysvětlil, že cílem aliance je, aby „komise, členské státy, evropští průmysloví hráči a Ukrajina mohli v sektoru dronů spolupracovat stále úžeji a tím dále podporovat Ukrajinu“.
Evropské státy mezitím pokračují v posilování svých výdajů na obranu. V reakci na hrozbu ze strany Ruska a pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se evropské členské země NATO dohodly na výrazném navýšení prostředků na obranu.
V úterý EU představila rozdělení prostředků z nového úvěrového mechanismu, který má tento záměr podpořit.
Varšava šla příkladem, když si z programu v hodnotě 150 miliard eur, který má členským státům zajistit výhodnější půjčky, sjednala úvěry za téměř 44 miliard eur.
Podle předběžných údajů následuje Rumunsko s úvěry ve výši 16,7 miliardy eur, Francie a Maďarsko s 16,2 miliardy a Itálie s 15 miliardami.
Prostředky mají být využity na posílení klíčových oblastí, jako je protivzdušná obrana, a část z nich by mohla směřovat také na pomoc s vyzbrojením Ukrajiny.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, ANSA, BTA, CTK, dpa, EFE, STA, TASR
