Bělorusko propustilo 52 vězňů, ti s americkou delegací zamířili do Litvy

foto Ilustrační foto - Běloruský prezident Alexander Lukašenko na tiskové konferenci po jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v moskevském Kremlu, 13. března 2025.

Minsk/Vilnius - Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to dnes litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Autoritářský běloruský prezident Alexandr Lukašenko předtím jednal s vedoucím delegace a zástupcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Johnem Coalem. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce na běloruské státní aerolinky Belavia, uvedl telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři.

Podle běloruské agentury Belta je mezi propuštěnými vězni šest Litevců, jeden Francouz, jeden Brit, a po dvou propuštěných z Lotyšska, Polska a Německa.

Lidskoprávní organizace Vjasna uvedla, že Bělorusko propustilo novináře Pavla Mažejku, odsouzeného předloni k šesti letům vězení, spolupracovnici polské veřejnoprávní televize TVP Irynu Slaunikavovou, která ve vězení měla strávit pět let, nebo filozofa Uladzimira Mackeviče. Dlouhodobý disident Mikalaj Statkevič podle Vjasny odmítl opustit Bělorusko a je na hranici s Litvou. Tohoto politika soud v roce 2021 poslal na 14 let do vězení spolu s novinářem Iharem Losikem, který byl dnes rovněž propuštěn, a Sjarhejem Cichanouským.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že "náš kolega ze zastoupení EU v Minsku byl právě propuštěn z vězení v Bělorusku". Jeho jméno nezmínila. Koncem loňského roku soud udělil čtyřletý trest běloruskému pracovníkovi mise EU v Bělorusku.

V souvislosti s propuštěním vězňů média informovala o vstřícných krocích Washingtonu vůči Lukašenkově autoritářskému režimu. Coale prezidentu Lukašenkovi řekl, že Spojené státy chtějí znovu otevřít své velvyslanectví v Minsku a normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi, napsala Belta.

Spojené státy svou ambasádu v Minsku uzavřely v únoru 2022, a to poté, co ruský prezident Vladimir Putin využil Bělorusko pro vpád desetitisíců ruských vojáků na Ukrajinu.

Lukašenko dnes podle Belty řekl, že podporuje Trumpovo mezinárodní mírové úsilí. "Naším hlavním úkolem je stát za Trumpem a pomoci mu v jeho mírové misi," uvedl Lukašenko. Trump už předtím řekl, že vyřešil šest nebo sedm světových konfliktů.

Coale rovněž Lukašenka informoval, že Spojené státy částečně uvolní sankce uvalené na běloruskou leteckou společnost Belavia. Firma tak například bude moci nakupovat součástky pro svou stávající flotilu, která zahrnuje také americké boeingy.

Trump v srpnu Lukašenka vyzval k propuštění vězňů, které označil za rukojmí.

Coale dnes po jednání s Lukašenkem řekl, že "má dojem, že se (Lukašenko) chce změnit, ale nestane se to přes noc". Myslí si také, že pokud USA zruší sankce proti Bělorusku, udělá to nakonec i Evropa.

Litevský prezident Nauséda dnes ocenil pozitivní signál ze strany Běloruska a propuštění vězňů označil za velký diplomatický úspěch. "Jsem velmi vděčný Spojeným státům a osobně prezidentovi Donaldu Trumpovi za jejich pokračující snahy o propouštění politických vězňů. Dvaapadesát je hodně. Ale více než 1000 politických vězňů stále zůstává v běloruských věznicích a my nemůžeme ustat, dokud nebudou na svobodě!" napsal na síti X litevský prezident Nauséda. Ten dnes podle Reuters také varoval Litevce, aby do Běloruska necestovali.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys dnes uvedl, že je nutné zesílit sankce proti Bělorusku, aby Minsk změnil svůj kurz.

Běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská dnes další propuštění vězňů ocenila, ale kritizovala, že za to USA uvolňují sankce vůči Bělorusku. "Chápeme humanitární cíl - osvobodit lidi. Vítáme jejich propuštění, ale v podstatě jde o obchod s lidskými životy - s lidmi, kteří vůbec neměli být uvězněni,“ uvedla Cichanouská podle agentury Reuters. Nejnovější omilostnění podle ní zahrnuje jen čtyři procenta politických vězňů v Bělorusku, což podle ní nesignalizuje skutečnou změnu Lukašenkovy politiky.

Zmírnění sankcí je podle Cichanouské důležité pro Lukašenka, protože Bělorusku umožní nakupovat náhradní díly pro státní aerolinie. Kromě toho z toho podle ní bude mít prospěch i Rusko. "Mohou ale také otevřít mezeru v pravidlech pro Rusko, aby si mohlo prostřednictvím Belavie pořídit díly,“ upozornila manželka opozičního politika a blogera Sjarheje Cichanouského, který byl z běloruského vězení propuštěn už v červnu.

Od roku 2020 zemřelo v běloruských věznicích devět politických vězňů. Za mřížemi je jich dalších skoro 1300.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 11.09.2025 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je čtvrtek 11. září 2025

Očekáváme v 17:00 19°C

Celá předpověď