Stále silnější veřejné pobouření v Evropě kvůli válce v Gaze komplikuje dohodu na formulacích odsuzujících vojenské akce Izraele a testuje schopnost EU mluvit jedním hlasem.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová uvedla, že europarlament zvažuje, zda ve své chystané rezoluci k situaci v Gaze označí izraelské akce v Pásmu Gazy za genocidu.
„O tomto bodu usnesení se právě jedná,“ uvedla v úterý ve Štrasburku v rozhovoru pro European Newsroom (enr). Ve čtvrtek čeká europarlament hlasování o rezoluci, která vyzve EU k boji proti hladomoru v Gaze, k propuštění rukojmích a k posunu směrem k dvoustátnímu řešení.
„Někteří kolegové – a to odráží i postoje členských států – tvrdí, že jde o běžně užívaný právní termín, jiní tvrdí opak,“ uvedla Metsolaová. „Uvidíme, jaký bude výsledek jednání o rezoluci a čtvrtečního hlasování,“ dodala.
Úmluva OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy uvádí, že genocida je úmyslné pronásledování skupin obyvatel odlišujících se jazykem, náboženstvím či tradicí s cílem je zcela nebo částečně zničit.
Genocida se kromě zabíjení vztahuje i na činy, jež způsobují těžkou fyzickou nebo psychickou újmu, a na vnucování životních podmínek, které mohou vést k fyzickému vyhlazení skupiny.
Úmluva rovněž za genocidu považuje úmyslné bránění v rození dětí nebo únosy dětí.
Útoky islamistické teroristické skupiny Hamás na jih Izraele ze 7. října 2023, při nichž zahynulo asi 1200 lidí a více než 250 osob bylo uneseno jako rukojmí, odstartovaly izraelskou vojenskou ofenzivu v Gaze. Od té doby bylo podle místního, Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v této hustě osídlené přímořské oblasti zabito více než 64.500 Palestinců.
Izrael odmítá obvinění, že jeho vojenská ofenziva představuje genocidu.
Výroky eurokomisařky vyvolaly spory uvnitř EU
Evropská komisařka Teresa Riberaová minulý týden označila izraelské vojenské akce v Pásmu Gazy za „genocidu“ a zdůraznila, že podle ní jde o „selhání Evropy“, která nedokázala jednat jednotně a hovořit jedním hlasem.
„Genocida v Gaze ukazuje neschopnost Evropy jednat a mluvit jedním hlasem, a to i ve chvíli, kdy se v evropských městech šíří demonstrace a 14 členů Rady bezpečnosti OSN žádá okamžité příměří,“ prohlásila Riberová.
Výrok ihned rozpoutal bouřlivé debaty.
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se od označení, které použila Riberaová, okamžitě distancovala a zdůraznila, že komisařka v tomto případě nehovořila jménem výkonného orgánu EU.
Podle mluvčí se komise k otázce genocidy nevyjadřuje, neboť rozhodnutí je v rukou soudů.
Na straně občanů EU vyzývajících k akci
Metsolaová zdůraznila, že zhoršující se situace v Gaze je „ústřední obavou našich občanů“ i europoslanců, kteří je zastupují. „A lidé chtějí odpovědi“ jak od komise, tak od vlád členských států, dodala.
„Je naprosto zřejmé, že jsme největším poskytovatelem humanitární pomoci, a stejně tak je zřejmé, že tato pomoc k lidem nedorazila. Že rukojmí nebyli propuštěni a že jsme svědky hladu, strádání a zabíjení v míře, jakou jsme dosud nezažili,“ uvedla pro enr.
„Tato situace nemůže pokračovat, prostě nemůže,“ zdůraznila Metsolaová. „Lidskost musí být vždy na prvním místě,“ sdělila a dodala, že „máme tendenci na to zapomínat a oddělovat se od toho, co říkáme“.
Metsolaová očekává, že situace v Gaze bude hlavním tématem středeční rozpravy o stavu unie, která bude následovat po vystoupení Ursuly von der Leyenové před europoslanci. „Očekávání ohledně toho, co zazní, jsou obrovská,“ poznamenala.
Zdroj: enr
