Praha - Stát si podle ekonomů nyní nemůže dovolit růst platů ve veřejném sektoru nad pět procent. Vyšší růst podle nich neodpovídá vývoji tuzemské ekonomiky. Ekonomové také upozornili na výrazný proinflační efekt. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Vláda a odbory se zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou pokračovat.
"Státní rozpočet si takový růst nemůže dovolit," řekl k návrhu odborářů Marek. Tempu růstu platů sedm procent podle něj neodpovídá dosavadní růst ekonomiky. V době, kdy tuzemské HDP roste v rozmezí kolem dvou procent, je podle něj růst o sedm procent příliš velký.
Jako příliš vysoký označila návrh odborářů také Zamrazilová. Podle ní není adekvátní z pohledu cenové stability. Upozornila, že vyšší růst platů by měl výrazný proinflační efekt. Maximální růst platů by se podle ní měl nyní pohybovat maximálně kolem pěti procent.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku mají státní zaměstnanci. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se v červenci shodli, že by růst tarifů v nejnižší tabulce měl být vyšší a měla by se do pár let spojit se stupnicí zdravotníků.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Téměř dvě pětiny platu tvořily odměny, příplatky a náhrady. Tarifní základ představoval 61 procent. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala méně než 38.225 korun hrubého, ve zdravotní péči méně než 47.686 korun či ve vzdělávání méně než 44.535 korun.
