Evropa výrazně snížila svou závislost na ruské energii, přesto do Ruska stále putují miliardy eur ročně. V očekávání přísnějších zákazů už mnoho členských států diverzifikovalo své zdroje, zatímco jiné se stále spoléhají na ruské plynovody a LNG.
Zatímco minulý měsíc probíhaly diplomatické snahy přimět Rusko k mírovým rozhovorům, statistika Eurostatu ukázala, že Evropská unie během prvních šesti měsíců roku 2025 dovezla z Ruska zkapalněný zemní plyn (LNG) v hodnotě zhruba 4,48 miliardy eur, což představuje nárůst oproti 3,47 miliardy eur ve stejném období loňského roku.
Od zahájení invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 usiluje Evropská unie o ukončení své energetické závislosti na Rusku s cílem omezit jeho schopnost financovat válku.
Zatímco na ruskou ropu a uhlí platí v EU úplný zákaz, plyn byl kvůli přetrvávající závislosti některých států z totálního embarga zatím vyňat. Do unie tak nadále proudí LNG a plyn z plynovodů, včetně TurkStreamu, avšak v podstatně nižších objemech než před rokem 2022.
Evropská komise již nicméně vypracovala plány na úplné ukončení dovozu ruského plynu a ropy do roku 2028. Podle návrhu nebude od 1. ledna 2026 možné uzavírat nové smlouvy, stávající krátkodobé kontrakty skončí k 17. červnu 2026 a dlouhodobé smlouvy budou zakázány od 1. ledna 2028.
Opatření musí ještě odsouhlasit Evropský parlament a nejméně 15 z 27 členských zemí EU tvořících dohromady 65 procent obyvatelstva unie.
Maďarsko a Slovensko zůstávají silně závislé na ruských dodávkách
Podle údajů Eurostatu již bylo dosaženo významného pokroku. Podíl dovozu ropy z Ruska klesl z 29 procent v prvním čtvrtletí roku 2021 na pouhá 2 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2025.
Výjimku však představují Maďarsko a Slovensko, které nadále dovážejí značné objemy ruské ropy. Spolu s Českou republikou získaly výjimku z unijního embarga. Česká republika nicméně podnikla kroky o ukončení této závislosti a od letošního dubna již díky dokončenému rozšíření západního ropovodu TAL ruskou ropu nedováží.
Naopak Maďarsko a Slovensko se snížit svou závislost na ruské energii nepokusily. Nedávné ukrajinské útoky na ropovod Družba znovu podtrhly jejich závislost a s ní spojenou nestabilitu dodávek. Ukrajina v reakci na útoky proti svému území od začátku ruské agrese pravidelně útočí na ruskou ropnou a plynovou infrastrukturu.
Existuje možná alternativa, avšak obě země váhají spoléhat se na dodávky ropy přes Jadran.
„Kapacita chorvatského ropovodu je menší, než kolik ropy Maďarsko a Slovensko potřebují. Pokud by tedy dodávky přes Družbu na delší dobu ustaly, nebylo by možné zásobovat ropou ani Maďarsko, ani Slovensko,“ uvedl minulý týden maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
„Nejde o politiku, ale o fyzickou realitu. Energetické dodávky nejsou politickou ani ideologickou otázkou. Je třeba mít ropovod a ropu v něm,“ doplnil.
Chorvatsko s tímto tvrzením nesouhlasí. Premiér Andrej Plenković a ministr hospodářství Ante Šušnjar uvedli, že ropovod Adria má dostatečnou kapacitu a že veškerá chorvatská infrastruktura je připravena zajistit přepravu ropy a plynu. Podle nich by se s rostoucími objemy dokonce snížily přepravní náklady. Navzdory těmto ujištěním však Maďarsko a Slovensko nadále váhají více se spoléhat na ropovod Adria.
Slovensko varovalo, že pokud mu nebude udělena výjimka nebo nedostane kompenzaci za ukončení dovozu ruského plynu, je připraveno podniknout právní kroky.
V jiných částech východní Evropy závislost na ruské energii slábne
Bulharsko nadále nechává proudit ruský plyn přes své územím prostřednictvím plynovodu Balkan Stream, který navazuje na TurkStream vedoucí z Turecka do Srbska. Tento tranzit je podle pravidel EU legální, protože vede přes hranice unie do třetích zemí. Velká část tohoto plynu však nakonec směřuje do Maďarska, členského státu EU.
Bulharsko samo zastavilo dovoz ruského zemního plynu v dubnu 2022 poté, co vláda odmítla požadavek Gazpromu na platby v rublech. Pokud jde o ruskou ropu, země získala dočasnou výjimku do konce roku 2024, avšak dovoz oficiálně ukončila předčasně již v březnu téhož roku.
Francie patří k hlavním dovozcům ruského LNG
Pokud jde o ruský LNG, některé evropské země jsou na něm závislé více než jiné. V roce 2024 připadalo na Francii, Španělsko a Belgii 85 procent evropského dovozu ruského LNG, přičemž Francie a Nizozemsko zvýšily svůj dovoz ruského LNG oproti roku 2023 o 81 procent, uvádí Institut pro ekonomiku energetiky a finanční analýzy (IEEFA).
Oproti tomu jiné země mají celkovou expozici vůči ruskému plynu výrazně nižší. Do Itálie proudí z Ruska méně než 2 procenta celkového dovozu a Slovinsko nemá s Moskvou vůbec žádné přímé smlouvy o dodávkách. Většina plynu pro Slovinsko je dovážena přes uzel Baumgarten v Rakousku a během posledních tří let země zajistila také několik alternativních zdrojů a tras.
S ohledem na úplné ukončení dovozu ruské energie plánované na rok 2028 stojí unie před složitým úkolem: musí vyvážit bezpečnost dodávek, stabilitu trhu a politickou shodu a zároveň pokračovat v diverzifikaci zdrojů a infrastruktury.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, CTK, dpa, HINA, TASR, STA
