Praha - Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. "Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase," míní amerikanista.
"Prezident Trump se určitě bude snažit, aby ideálně výsledkem jednání byla alespoň nějaká forma předběžné dohody o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou," uvedl Dopieralla. Je podle něj velmi diskutabilní, zda se to může povést. "V tuto chvíli se Spojené státy snaží dohodnout, aby se jednání zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s nímž Vladimir Putin setkání dlouhodobě odmítá s oficiálním argumentem, že jednání ještě dostatečně nepokročila. Pokud by se setkání Putina a Zelenského skutečně podařilo zorganizovat, bylo by to samo o sobě průlomem," podotkl.
Trump podle Kopeckého vnímá řešení konfliktu na Ukrajině jako de facto evropský problém, včetně potřeby navýšit výdaje na obranu. "I proto nemůže být z podobných jednání Evropa zcela vyloučena," dodal. "Pokud dojde k jakékoliv dohodě, členské státy EU a evropští členové NATO ji následně budou muset taktéž přijmout, proto by s nimi detaily případného mírového uspořádání měly být minimálně konzultovány," uvedl Dopieralla. Evropští lídři se podle něj bojí, že Trump může potenciálně Rusku nabídnout skutečně zásadní ústupky například v otázce územní celistvosti Ukrajiny. "Což je něco, od čeho se amerického prezidenta budou snažit odradit," doplnil.
Setkání na Aljašce je podle expertů logickou volbou, jde o místo, kde k sobě mají obě země nejblíž. "Zároveň jde o území, které si v roce 1867 USA koupily od ruského impéria," poznamenal Kopecký. "Na jednu stranu je to z diplomatického hlediska pro USA výhoda "domácího hřiště", na stranu druhou to ale znamená ze strany USA dosti vstřícný krok, vzhledem k tomu, že Putin nebyl na území USA pozván již více jak deset let," dodal Dopieralla.
