Tel Aviv - Izraelský bezpečnostní kabinet dnes nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž je okupace města další eskalací ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu Izraele.
Schválený krok je podle prohlášení premiérova úřadu součástí snahy porazit Hamás, napsal web listu The Times of Israel (ToI). Izrael bude zároveň poskytovat humanitární pomoc lidem mimo bojové zóny. Město Gaza na severu pásma je částí zhruba čtvrtiny tohoto palestinského území, které ještě Izrael nemá pod kontrolou, píše ToI.
Ve městě Gaza v současnosti podle ToI žije přibližně 800.000 obyvatel, z nichž mnozí byli v průběhu války již jednou i opakovaně vysídleni. Rozhodnutí převzít kontrolu nad městem znamená, že armáda vydá evakuační příkazy k přesunutí obyvatel na jih pásma a poté zahájí totální blokádu dobývaného města. Předpokládá se, že ve městě a v okolních uprchlických táborech zadržuje Hamás a jeho spojenci většinu izraelských rukojmí. Kritici ofenzivy včetně rodin rukojmí se obávají, že rozšíření bojů do těchto oblastí ohrozí jejich blízké. Podle serveru ToI mohou přípravy na ofenzivu trvat týdny, a to včetně mobilizace rezervistů.
Rodiny rukojmích a jejich podporovatelé ve čtvrtek v noci proti záměru rozšířit vojenské operace protestovali v ulicích Tel Avivu. Podle ToI se jich sešly tisíce. Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu již kritizovali představitelé izraelské opozice. Podle Jaira Golana jde o pohromu pro další generace. "Naši synové a vnuci budou hlídkovat v uličkách Gazy, bude nás to stát v průběhu let miliardy, a to vše kvůli politickému přežití a mesianistickým vizím," uvedl Golan s odkazem na Netanjahua, kterému kritici vyčítají, že válku prodlužuje kvůli vlastním politickým cílům, a také s odkazem na krajně pravicové ministry, kteří usilují o židovské osídlení palestinských území na základě biblických nároků. Další opoziční lídr Jair Lapid podle ToI uvedl, že rozhodnutí je v přímém rozporu s názorem armádních a bezpečnostních kruhů. Proti rozšíření války se podle izraelských médií v posledních dnech vymezoval náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir.
Netanjahu před večerním zasedáním kabinetu, které se protáhlo až do rána, televizi Fox News řekl, že jeho země plánuje okupovat celé Pásmo Gazy a poté ho předat nespecifikovaným arabským vládním složkám. O tomto plánu se však prohlášení vydané po schůzce nezmiňuje. Důvodem může být podle AP obava o osud zbývajících rukojmích zadržovaných Hamásem.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristů z Hamásu a jejich spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně. Nyní je v pásmu na 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 61.158 Palestinců a dalších 151.442 bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
Británie, OSN a další kritizují izraelské rozhodnutí dobýt město Gaza
Londýn/Ankara - Rozhodnutí izraelské vlády dále zintenzivnit svou ofenzivu v Gaze je chybné, uvedl v prohlášení britský premiér Keir Starmer a vyzval izraelské vedení, aby krok přehodnotilo. Starmer je jedním z prvních světových státníků, kteří reagovali na dnešní rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu převzít vojenskou kontrolu nad městem Gaza, kde podle serveru The Times of Israel žije přibližně 800.000 obyvatel. Izraelský krok již odmítly také Francie, Španělsko, Nizozemsko, Austrálie, Turecko, EU, OSN a další.
"Tato akce nijak nepřispěje k ukončení konfliktu, ani nepomůže k propuštění rukojmích. Přinese jen další krveprolití," uvedl Starmer a vyzval k příměří, k nárůstu přísunu humanitární pomoci do Pásma Gazy a k propuštění všech rukojmích. Opětovně také podpořil dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu - tedy vznik palestinského státu vedle Izraele.
Ke kroku Izraele se vyjádřili také čelní představitelé EU. "Rozhodnutí izraelské vlády zintenzivnit svou vojenskou operaci v Pásmu Gazy musí být znovu uváženo," uvedla na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a doplnila také výzvu k propuštění všech rukojmí a okamžitému příměří.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Francie izraelský plán okupace Gazy odsuzuje. "Taková operace by zhoršila už tak katastrofickou situaci, aniž by umožnila propuštění rukojmích Hamásu nebo jeho odzbrojení a kapitulaci," uvedl v prohlášení na X.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že tato operace spolu s vznikem dalších nelegálních izraelských osad na Západním břehu Jordánu nejen porušuje dohodu s EU z 19. července, ale také podrývá základní principy mezinárodního práva. Rozhodnutí podle něj bude mít dopady na vztahy mezi EU a Izraelem.
Španělsko důrazně odsuzuje rozhodnutí izraelské vlády eskalovat vojenskou okupaci Gazy, uvedl podle AFP ministr zahraničí José Manuel Albares s tím, že to způsobí další zkázu a utrpení. Zároveň vyzval k trvalému příměří, masivnímu přísunu humanitární pomoci a propuštění všech rukojmí.
Plán Netanjahuovy vlády je chybným krokem, který nepomůže zajistit návrat rukojmí, ani nepřispěje ke zlepšení humanitární katastrofy v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters to uvedl nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp.
Belgie oznámila, že si kvůli Izraelskému plánu pro Gazu předvolá jeho velvyslankyni. "Cílem je jasně vyjádřit náš naprostý nesouhlas s tímto rozhodnutím," uvedl belgický ministr zahraničí Maxime Prévot.
Turecko podle agentury AFP vyzvalo mezinárodní společenství, aby realizaci rozhodnutí izraelského vedení zabránilo. Cílem izraelského plánu je podle prohlášení tureckého ministerstva zahraničí "nuceně vysídlit Palestince z jejich vlastní země tím, že učiní Gazu neobyvatelnou". Izrael podle Ankary musí okamžitě ukončit válku a zahájit jednání směřující k dvoustátnímu řešení.
Jordánsko ostře odsuzuje plán izraelské vlády, uvedlo podle agentury Petra tamní ministerstvo zahraničí. Plán je podle něj pokračováním politiky extremistické vlády, která systematicky útočí na civilní infrastrukturu.
"Austrálie vyzývá Izrael, aby se nevydával touto cestou, která jen dále zhorší humanitární katastrofu v Gaze," uvedla podle stanice ABC australská ministryně zahraničí Penny Wongová, která rovněž podpořila dvoustátní řešení.
K okamžitému zastavení "jeho nebezpečných akcí" Izrael vyzvala Čína. "Gaza patří palestinskému lidu a je nedílnou součástí palestinského území," uvedlo podle AFP čínské ministerstvo zahraničí.
Izraelský plán úplné vojenské kontroly Pásma Gazy musí být okamžitě zastaven, uvedl podle AFP vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Takový plán je podle něj v rozporu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, podle něhož má Izrael okupaci pásma co nejdříve ukončit. Generální tajemník OSN António Guterres prostřednictvím svého mluvčího izraelský plán převzít kontrolu nad Gazou zkritizoval a označil ho za "nebezpečnou eskalaci".
Od izraelského bezpečnostního kabinetu se očekávalo jednání o zabrání celého pásma, o kterém před zasedáním hovořil premiér Benjamin Netanjahu. Nečekané proto bylo oznámení, že kabinet se vyslovil pouze pro vojenskou kontrolu nad městem Gaza, přičemž není jasné, co to bude znamenat pro přilehlé oblasti a jejich obyvatele.
Kritické hlasy vůči rozhodnutí bezpečnostního kabinetu již zazněly i v Izraeli, od opozičních politiků i od fóra rodin rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy teroristickým hnutím Hamás. Proti rozšíření války se podle izraelských médií v posledních dnech vymezoval i náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir.
