EU kvůli humanitární krizi v Gaze zvažuje, že pozastaví přístup Izraele k financování výzkumu. Zatímco některé členské státy považují tento krok za nedostatečný, jiným se zdá naopak přehnaný.
Podle OSN bylo od konce května při pokusu dostat se k humanitární pomoci v Gaze zabito přes 1000 lidí. Tato čísla vedou evropské země ke zvýšenému tlaku na Izrael kvůli pokračující blokádě a tvrdému omezování pomoci.
EU zvažuje sankce v oblasti výzkumné spolupráce
V reakci na tuto situaci Evropská komise v pondělí navrhla pozastavit účast Izraele v některých částech programu Horizont Evropa, klíčového unijního nástroje pro financování výzkumu a inovací.
„Ačkoli Izrael oznámil denní humanitární pauzu v bojích v Gaze a splnil některé ze svých závazků v rámci společné dohody o humanitární pomoci, situace zůstává vážná,“ uvedla komise v prohlášení.
Navrhované pozastavení by se týkalo účasti Izraele v programu Accelerator Evropské rady pro inovace (EIC), který je součástí Horizontu Evropa a poskytuje financování start-upům a malým podnikům vyvíjejícím technologie dvojího užití, například v oblasti kyberbezpečnosti, dronů či umělé inteligence.
Komise se odvolala na nedávnou zprávu EU, která dospěla k závěru, že izraelské kroky v Gaze porušují princip dodržování lidských práv – podmínku zakotvenou v asociační dohodě mezi EU a Izraelem, jež od roku 2000 tvoří základ jejich politických a hospodářských vztahů.
Od října 2023, kdy vypukla válka v Gaze, bylo podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito přes 60.000 Palestinců.
Podle prohlášení Izrael v uplynulých měsících výrazně bránil dodávkám humanitární pomoci přibližně dvěma milionům Palestinců uvězněných v odříznutém Pásmu Gazy.
Nový návrh EU nevyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států. K jeho přijetí postačuje kvalifikovaná většina – tedy 15 z 27 zemí, které zastupují alespoň 65 procent obyvatel EU. Na úterním jednání stálých zástupců členských států v Bruselu však podle diplomatických zdrojů nedošlo k dohodě o zahájení formálního rozhodovacího procesu, protože například Německo žádalo podrobnější analýzu a více času na posouzení situace na místě.
Izraelské ministerstvo zahraničí doporučení okamžitě odsoudilo jako „chybné, politováníhodné a neopodstatněné“. Varovalo, že uvalování sankcí na Izrael v době, kdy bojuje proti Hamásu – od útoku této militantní skupiny na Izrael dne 7. října 2023, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí a více než 250 jich bylo uneseno – „jen posiluje“ samotný Hamás.
Izrael dále prohlásil, že bude usilovat o to, aby toto opatření nebylo přijato.
Varování před hladomorem v Gaze
Prohlášení EU přichází v době rostoucích obav ze strany humanitárních organizací i vlád.
Na pravidelném měsíčním zasedání Rady pro zahraniční věci EU v polovině července zdůraznil bulharský ministr zahraničí Georg Georgiev, že vzhledem ke kritické humanitární situaci v Gaze považuje Bulharsko za nezbytné otevřít všechny kontrolní přechody, aby byl zajištěn přístup humanitární pomocí k civilnímu obyvatelstvu.
Iniciativa IPC (nástroj pro klasifikaci potravinové bezpečnosti), podporovaná OSN, ve své úterní zprávě varovala, že „v Pásmu Gazy se odehrává nejhorší možný scénář hladomoru“.
Podle zprávy „stále víc důkazů ukazuje na to, že rozsáhlé hladovění, podvýživa a nemoci způsobují nárůst úmrtí souvisejících s hladem.“
Podle IPC bylo v Gaze od dubna do poloviny července hospitalizováno přes 20.000 dětí kvůli akutní podvýživě, přičemž více než 3000 z nich trpělo těžkou formou.
IPC dodává, že zpráva sama o sobě neznamená oficiální potvrzení hladomoru, nicméně slibuje, že „bez prodlení“ provede novou analýzu.
„Něco takového nemá v tomto století obdoby. Připomíná to katastrofy v Etiopii nebo Biafře z minulého století,“ uvedl krizový ředitel Světového potravinového programu OSN Ross Smith. „Je třeba jednat okamžitě,“ zdůraznil.
V uplynulých dnech se do Gazy podařilo dopravit určitou pomoc prostřednictvím leteckých shozů a nákladních vozů. Humanitární organizace však upozorňují, že jde o naprosto nedostatečné množství. Izrael odmítá obvinění, že by obyvatele Gazy záměrně nechával hladovět.
Rozdělená EU: Některé členské státy odmítají zakročit
Navzdory rostoucím obavám zůstávají členské státy EU rozdělené v otázce, jak reagovat.
Několik zemí, včetně Německa, Rakouska, Maďarska, Bulharska a České republiky, opakovaně vyjádřilo nesouhlas se sankcemi vůči Izraeli.
„Podporujeme Izrael. Usilujeme o to, aby všechny rezoluce, které se týkají situace v Gaze, byly vyvážené,” řekl ve středu novinářům český premiér Petr Fiala. Ale neznamená to, že naše podpora je bezpodmínečná a že podporujeme každý krok, který izraelská vláda udělá,“ dodal.
Jedním z nejpevnějších spojenců Izraele v Evropě zůstává maďarský premiér Viktor Orbán. V dubnu přivítal v Budapešti izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, a to navzdory platnému zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli zločinům proti lidskosti. Na úrovni EU Maďarsko odmítá jakékoli sankce vůči Izraeli, včetně těch, které se ostatních 26 států dříve rozhodlo uvalit na násilné osadníky.
Mezi klíčové spojence Izraele patří také Německo, které dosud nepřistoupilo k žádným sankcím. Čelí však stále silnějšímu tlaku, aby reagovalo na zhoršující se humanitární situaci.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že vládní bezpečnostní kabinet již jednal o možnostech, jak zvýšit tlak na Izrael, aby zlepšil zoufalou situaci v Pásmu Gazy.
„Vyhrazujeme si právo zvážit takové kroky,“ uvedl Merz s tím, že jakékoli rozhodnutí padne až po čtvrteční cestě ministra zahraničí Johanna Wadephula na Blízký východ.
Mezi zvažovanými možnostmi je zastavení vývozu zbraní či dokonce pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem, přičemž o vývozu zbraní rozhoduje německá Federální bezpečnostní rada, jejíž jednání probíhají neveřejně.
Francie, Nizozemsko a další státy podnikají vlastní kroky
I když se členským státům EU nedaří najít společnou řeč, některé země už jednají samostatně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý čtvrtek oznámil, že Francie hodlá na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uznat palestinský stát.
Včetně Francie uznává palestinský stát podle údajů agentury AFP už 142 zemí, a to navzdory rozhodnému nesouhlasu ze strany Izraele a USA.
V Evropě tento krok od vypuknutí konfliktu v Gaze učinily již Irsko, Norsko, Slovinsko a Španělsko. Švédsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Kypr uznaly palestinskou státnost již dříve, některé z nich dokonce už v roce 1988.
Francie spolu se Saúdskou Arábií spolupředsedá tento týden v New Yorku konferenci o dvoustátním řešení. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota rozhodnutí uznat palestinský stát a podpořit dvoustátní řešení znamená odmítnutí představy, že „válečný tábor vítězí nad táborem míru“, a zároveň odmítnutí postoje Hamásu, který zpochybňuje právo Izraele na existenci.
„Je to zároveň odmítnutí názoru extremistů v Izraeli, že Palestinci nemají právo na existenci,“ dodal.
Spojené království v úterý uvedlo, že v září učiní stejný krok, pokud nenastane příměří a Izrael se nezaváže k dvoustátnímu řešení.
Italský vicepremiér a ministr zahraničí Antonio Tajani naproti tomu minulý týden uvedl, že Itálie zatím na podobné rozhodnutí není připravená.
Tajani zároveň zopakoval, že Itálie odsuzuje izraelské údery na Gazu a omezování vstupu humanitární pomoci do této enklávy, a znovu vyzval k příměří ve válce proti Hamásu. „Nemůžeme dál tolerovat krveprolití a hladomor,“ sdělil ministr.
K nejostřejším kritikům Izraele patří španělská vláda. Návrh Evropské komise na částečné pozastavení vědecké spolupráce s Izraelem vítá, domnívá se však, že reakce EU na porušování lidských práv v Pásmu Gazy by měla být razantnější a že by měla být pozastavena i asociační dohoda s Izraelem.
Některé země už začaly zavádět sankce vůči Izraeli i bez rozhodnutí EU.
Nizozemsko v pondělí ohlásilo zákaz vstupu do země dvěma krajně pravicovým izraelským ministrům – ministru národní bezpečnosti Itamaru Ben-Gvirovi a ministru financí Becalelu Smotričovi – a zároveň si předvolalo izraelského velvyslance.
Nizozemský premiér Dick Schoof uvedl, že jeho země podpoří pozastavení izraelské účasti ve výzkumném programu Horizont, pokud Brusel dospěje k závěru, že Izrael neplní své závazky týkající se zpřístupnění humanitární pomoci do Gazy.
Dodal, že pokud k tomu skutečně dojde, bude Nizozemsko rovněž usilovat o další evropská opatření, například v oblasti obchodu.
Slovinský premiér Robert Golob s tímto postojem souhlasí: „Očekáváme, že členské státy schválí návrh na částečné pozastavení účasti Izraele v programu Horizont Evropa kvalifikovanou většinou. Slovinsko bude i nadále prosazovat rozhodnější kroky vůči izraelské vládě.“
V polovině července označila rovněž slovinská vláda ministry Ben-Gvira a Smotriče za nežádoucí osoby s odůvodněním, že svými genocidními výroky podněcují násilí a závažné porušování lidských práv Palestinců.
Také irská vláda podniká kroky. Připravuje návrh zákona, který by zakázal obchodování s izraelskými osadami na okupovaných územích – podle poradního stanoviska Mezinárodního soudního dvora jsou tyto osady v rozporu s mezinárodním právem.
Návrh Evropské komise představuje jeden z dosud nejvýraznějších pokusů pohnat Izrael k odpovědnosti v rámci dohod s EU. Vzhledem k hlubokým neshodám mezi členskými státy ale bude osud tohoto opatření stejně jako širší spolupráce EU s Izraelem záviset na tom, zda se podaří získat kvalifikovanou většinu.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, CTK, dpa, Europa Press, STA
