Skalná (Chebsko) - Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) spolu s kolegy z Německa rozmístí na ploše 10.000 kilometrů čtverečních na západě Čech i německé straně na 300 seizmických přístrojů, které budou měřit i nejslabší mikrozemětřesení. Sběr dat, který potrvá asi rok a půl, poslouží odborníkům k většímu pochopení vzniku zemětřesných rojů, které se na hranici mezi Německem a Českem opakovaně vyskytují. ČTK to řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Fotogalerie
"I když ty seizmometry budou hůř instalované než naše permanentní stanice, a budou mít horší frekvenční dosah, tak tím, že jich bude hodně, tak my budeme schopni opravdu detekovat mnohem slabší zemětřesení. A i samozřejmě v širším regionu, protože teď se zaměřujeme především tady kolem Nového Kostela, směrem na sever na Kraslice a Luby, kde jsou pocítěné otřesy čas od času. Ale my třeba víme, že jsou čas od času zemětřesení i kolem Slavkovského lesa, jak jsou Mariánské Lázně nebo Lazy," uvedla Doubravová.
Na pomezí severozápadních Čech a německého Vogtlandu se od nepaměti občas vyskytují série zemětřesení, takzvané roje. Pro území ležící daleko od rozhraní tektonických desek a aktivních sopečných systémů jde o neobvyklý úkaz. Zemětřesné roje totiž zpravidla doprovázejí sopečné erupce, jako je tomu například na Islandu. Příčiny neobvyklého rojového charakteru zemětřesné činnosti a souběh několika dalších jevů však stále nejsou uspokojivě objasněny. Vědecká komunita se shoduje, že jde o důsledek magmatických procesů ve spodní zemské kůře a plášti.
Instalace tří stovek měřicích stanic v projektu ELISE potrvá několik dnů a podílejí se na ní asi dvě desítky pracovníků z Akademie věd i jejich německých kolegů. Měřicí stanice se podle Jakuba Klicpery z Geofyzikálního ústavu AV ČR skládá z malého seizmografu, digitalizační jednotky, která údaje ze seizmografu zapisuje na datové médium, a ekologických baterií. Umístěny budou zhruba půl metru hluboko. Přístroje získal projekt díky německému grantu, ke kterému se připojili i čeští seizmologové.
Přístroje budou podle Klicpery zaznamenávat otřesy země vyvolané zemětřeseními a výstupem oxidu uhličitého (CO2), ale také dopravou nebo průmyslem. Stávající pokrytí oblasti, které zahrnuje 24 trvalých seizmických stanic, se tak během experimentu značně zahustí.
Zatím poslední silnější zemětřesný roj se udál v roce 2024 poblíž německého Klingenthalu a Bublavy. V letošním roce se objevil menší zemětřesný roj v březnu, kdy se magnitudo otřesů pohybovalo okolo 2,5 až 2,8 stupně.
Kromě opakovaných zemětřesení je lokalita výjimečná vysokým obsahem oxidu uhličitého v minerálních pramenech a výskytem mofet – suchých výronů oxidu uhličitého. Ten pochází ze svrchního pláště Země, z hloubky větší než 30 kilometrů. V oblasti se nacházejí nejmladší sopky na českém území, které byly aktivní před pouhými 200.000 až 300.000 lety, například Komorní Hůrka.
Název projektu ELISE je zkratkou z Eger Large Seismic Experiment, tedy rozsáhlý seizmický experiment v oblasti Chebska. Experiment je z většiny financován z prostředků spolupracujícího Helmholtzova centra pro geovýzkum, ale je podpořen i z programu Dynamická planeta Země Strategie AV21.
pnp gcm
