Přinese nový rozpočet EU „konec zemědělství“, nebo tolik potřebnou reformu? Jisté je jen jedno – čekají nás dva roky tvrdých jednání
Návrhy Evropské komise na opatření pro zemědělství v příštím víceletém finančním rámci (MFF) pořádně rozčeřily hladinu. Zemědělské svazy od Španělska po Česko bijí na poplach. Jaké změny se chystají ve společné zemědělské politice (CAP), že farmáři po celé Evropě sahají po vidlích?
Při představení rozpočtového plánu EU na období 2028–2034 ve výši dvou bilionů eur ve středu v Bruselu sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová novinářům, že jde o „nejambicióznější návrh, jaký byl kdy předložen“.
Dvě hlavní linie současného rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur, tedy společná zemědělská politika (CAP) a politika soudržnosti, které dohromady spotřebují dvě třetiny rozpočtových prostředků, mají být sloučeny do národních a regionálních partnerských plánů.
Dohromady mají obdržet přibližně 865 miliard eur, a to sloučením různých dosud samostatných rozpočtových kapitol: společné zemědělské politiky (CAP), fondů rozvoje venkova, fondů soudržnosti a fondů regionálního rozvoje. Tento krok vyvolal kritiku z mnoha stran.
Podle ujištění komise bude CAP i nadále fungovat podle vlastních pravidel a s vyčleněnými finančními prostředky, zejména na přímé platby zemědělcům. Minimálně dvě opatření – podpora znevýhodněných venkovských oblastí a podpora zemědělských inovací – však budou z financování CAP vyňata a přesunuta do fondů soudržnosti.
Jak uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin, podle plánů komise zůstane na podporu zemědělců nadále vyčleněno 300 miliard eur, zatímco v aktuálním sedmiletém rozpočtu je to kolem 387 miliard eur, z toho 270 miliard na přímé platby.
Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen ujistil, že podpora pro zemědělce bude lépe cílená.
Evropští pošlanci a zástupci zemědělců obvinili Evropskou komisi, že nenechává dostatek prostředků na priority, jako je přizpůsobení se změně klimatu a zemědělské dotace, které dnes tvoří největší část rozpočtu EU.
"To znamená, že společná zemědělská politika přestává být skutečně společná. Navíc výrazné snížení zemědělského rozpočtu na evropské úrovni znamená méně prostředků na ekologizaci a udržitelnost,“ shrnul pohled zemědělců předseda nizozemské zemědělské a zahradnické organizace LTO Nederland Ger Koopmans.
Zemědělci chtěli více peněz, ne méně. „Na obzoru se rýsuje katastrofa,“ stojí v prohlášení italské organizace Coldiretti k rozpočtu. "To je konec zemědělství,“ přidala se asociace Cia–Agricoltori Italiani.
Hlavní obavy se týkají několika otázek:
• Zrušení nebo rozmělnění dvoupilířové struktury.
Častou obavou je navrhované sloučení dvou pilířů společné zemědělské politiky (CAP) do jednoho fondu nebo jejich začlenění do širší politiky soudržnosti. „Dva pilíře“ jsou dvě základní složky financování zemědělské politiky EU: Pilíř I, který zahrnuje přímé platby zemědělcům a tržní opatření, a Pilíř II, který se zaměřuje na rozvoj venkova.
"První pilíř zajišťuje spravedlivý příjem pro zemědělce, zatímco druhý pokrývá rozvoj venkova a poskytování agropotravinářských služeb obyvatelstvu,“ vysvětlil předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) Andrej Gajdoš.
Návrh rozpočtu EU potvrdil obavy zemědělců z drastických škrtů, uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle něj to určuje i budoucí podobu evropské zemědělské politiky, v níž mají nastat zásadní změny ve struktuře a financování. Dvoupilířová struktura, podle níž jsou peníze rozdělovány především na investice a takzvané přímé platby vázané na plochu nebo živočišnou výrobu, má být zrušena, podotkl Pýcha.
Německý ministr zemědělství Alois Rainer označil návrh na sloučení rozpočtů zemědělské politiky a politiky soudržnosti za „nebezpečný bod zlomu“.
Hlavní francouzský zemědělský svaz FNSEA označil ve svém prohlášení sloučení za „naprosté rozmělnění zemědělského rozpočtu“.
• Vytváření nerovných podmínek přesunem odpovědnosti za CAP na členské státy.
Přesunutí větších rozhodovacích pravomocí o zemědělských fondech na jednotlivé členské státy by mohlo vést k nerovnostem mezi zemědělci na vnitřním trhu EU.
Bulharská asociace zemědělských producentů uvedla, že plány komise by mohly „otevřít cestu k přesměrování prostředků na jiné priority bez skutečných záruk pro zemědělce, postavit zemědělce z různých členských států do nerovného postavení a vést ke ztrátě transparentnosti a srovnatelnosti mezi státy“.
Gajdoš uvedl, že by to způsobilo obrovské nerovnosti na vnitřním trhu: „Podle nás je to začátek konce společné zemědělské politiky a musíme se proti tomu ozvat — a také se ozýváme.“
Podobná varování před nerovnostmi zazněla i ze Španělska: sociálnědemokratická europoslankyně Cristina Maestreová vyjádřila obavy z možné „pokřivené CAP“, pokud by byla začleněna do fondu bez jasného směru a záruk a budoucnost evropského zemědělství by tak závisela na libovůli jednotlivých členských států.
Slovinská zemědělská a lesnická komora se připojila ke kritice a uvedla, že tím dochází k rozkladu CAP. „Mezinárodní dohody o budoucnosti společné zemědělské politiky, odpovídající financování, ochrana modelu rodinných farem a podpora generační obměny musejí být středem jednání,“ uvedl předseda komory Jože Podgoršek.
• Dopad na potravinovou bezpečnost a dovozy.
Panují obavy, že škrty v rozpočtu a změny CAP negativně ovlivní produkci potravin v EU, což by mohlo vést k vyšším cenám potravin a větší závislosti na méně kvalitních dovozech ze třetích zemí.
Portugalsko například trvá na tom, že financování CAP musí zůstat na současné úrovni. Ministr zemědělství José Manuel Fernandes opakovaně zdůraznil, že podpora příjmů zemědělců je otázkou strategické obrany, protože zajišťuje potravinovou bezpečnost a strategickou autonomii Evropy.
"Radost z tohoto rozpočtu navíc budou mít především dovozci potravin ze třetích zemí,“ shrnul své obavy na sociální síti X Pýcha. Dodal také, že výsledkem mohou být vyšší ceny potravin.
• Finanční podpora environmentálních opatření.
Zemědělci uznávají rostoucí požadavky na ekologická, welfarová a administrativní opatření, ale zdůrazňují, že k dosažení těchto vysokých standardů a zajištění udržitelnosti potřebují dostatečnou finanční podporu a nástroje.
Produkovat kvalitní potraviny v Evropě je čím dál náročnější, dražší a spojené s větší byrokracií kvůli vysokým standardům, od kterých Evropská unie evidentně nehodlá ustoupit, uvedl Pýcha.
Jaume Bernis ze španělské zemědělské organizace COAG také varoval, že bez dostatečné finanční podpory nebude možné dosáhnout pokroku v oblasti udržitelnosti ani udržet samotné odvětví při životě.
- Rozpočtové škrty a inflace.
Podle politiků a zemědělských lobbistických skupin by měl být rozpočet navýšen, případně alespoň zachován na současné úrovni a upraven o inflaci, aby pokryl rostoucí náklady..
Francouzská FNSEA ostře kritizovala komisi za to, že de facto „navrhuje snížit rozpočet CAP o 20 procent“. Pedro Barato ze španělské zemědělské organizace ASAJA odsoudil navrhované škrty a José Manuel Roche ze španělské UPA varoval, že tato strategie by mohla „maskovat skutečné snížení prostředků“ pro zemědělce.
"Pro nás ve východní Evropě je důležité udržet přímé platby a postupně je navyšovat,“ uvedla slovenská europoslankyně Katarína Roth Neveďalová a dodala, že zemědělci na Slovensku aktuálně dostávají asi 85 procent průměrných podpory zemědělců v EU. Gajdoš zdůraznil, že zemědělci požadují navýšení, nikoli snížení rozpočtu, obzvlášť s ohledem na inflaci.
Protesty na obzoru
Zemědělci a jejich zástupci se připravují na dlouhá a náročná jednání, při nichž budou hájit své zájmy.
Ve středu se farmáři z celé Evropy sjeli do Bruselu na první cvičný protest, zatím bez traktorů. "Tento návrh je provokace,“ uvedl při demonstraci šéf FNSEA Arnaud Rousseau. „Nikdo nemá zájem znepřátelit si evropské zemědělce. Pokud toto poselství nebylo pochopeno, vrátíme se.“
Bruselem a dalšími evropskými hlavními městy loni otřásaly protesty zemědělců, kteří se bouřili proti levným dovozům, nízkým výdělkům a zátěži v podobě ekologických předpisů.
Jednání o návrhu víceletého finančního rámce (MFF) mezi 27 členskými státy a Evropským parlamentem by měla trvat až do konce roku 2027. Očekává se, že těžištěm obtížných rozhovorů bude právě přeměna společné zemědělské politiky (CAP).
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, ANP, BTA, ČTK, dpa, EFE, LUSA, STA aTASR
