Zatímco Evropská komise se před předložením návrhů na příští víceletý finanční rámec snaží zjednodušit rozpočty, politici se soustředí na ochranu svých priorit.
Evropská komise se příští týden chystá zveřejnit své návrhy dlouhodobého rozpočtu. Politické skupiny v Evropském parlamentu i některé členské státy však již nyní vyjadřují nesouhlas, protože se rozcházejí názory na to, jak by měly být rozděleny prostředky na obranu, opatření proti změně klimatu, sociální politiku a regionální rozvoj.
Politické spory v Evropském parlamentu o to, co má být do rozpočtu zahrnuto, zesílily poté, co Evropská komise signalizovala záměr rozpočet zjednodušit. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc čelila návrhu na vyslovení nedůvěry, který se sice týkal jiného tématu, ale vyostřil napětí mezi centristickými skupinami v parlamentu. Ve čtvrtek byl tento návrh jasně zamítnut.
Co přesně je víceletý finanční rámec?
Víceletý finanční rámec (VFR) je dlouhodobý rozpočtový plán Evropské unie, který stanoví, kolik může EU v průběhu sedmi let utratit a na co prostředky vynaloží. Aktuální VFR na 2021–2027 počítá s více než jedním bilionem eur na priority, jako jsou ochrana klimatu, digitální inovace, zemědělství, výzkum a regionální rozvoj. VFR zajišťuje finanční stabilitu a pomáhá sladit výdaje EU s jejími širšími cíli. Návrh VFR předkládá Evropská komise a schvalují jej členské státy spolu s Evropským parlamentem
Při rozhodování o víceletém finančním rámci nejsou členské státy a Evropský parlament na stejné úrovni. Přijetí VFR vyžaduje jednomyslný souhlas členských států a poté schválení Evropským parlamentem. Nejde tedy o běžný spolurozhodovací postup, kde mají Rada Evropské unie a Evropský parlament rovné postavení.
Schválení znamená, že Evropský parlament může návrh VFR, na němž se dohodly členské státy, buď přijmout, nebo odmítnout, ale nemůže jej měnit.
Kromě příspěvků členských států je rozpočet financován také z cel na dovoz a části daně z přidané hodnoty (DPH) vybírané v rámci unie. V budoucnu by však více prostředků mohlo plynout i z takzvaného uhlíkového cla (mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích), které se postupně zavádí, nebo z případné daně z digitálních služeb.
Co by se v příštím rozpočtu mohlo změnit?
Evropská komise nastínila, že v příštím víceletém finančním rámci na období 2028–2034 by si každý členský stát vypracoval vlastní národní plán pro čerpání evropských fondů. Tento plán by zahrnoval i politiku soudržnosti a zemědělskou politiku, tedy dvě oblasti, které tvoří přibližně dvě třetiny rozpočtu.
Tento přístup kopíruje způsob, jakým byly zaváděny fondy na obnovu po pandemii: každý stát by obdržel svůj finanční balíček, ale prostředky by byly uvolňovány až po splnění plánovaných reforem, a dosažení klíčových milníků schválených EU.
Navrhované změny by umožnily komisi předávat prostředky z fondů soudržnosti přímo národním vládám, které by získaly větší vliv na rozdělení mezi regiony. Kritici však varují, že by to mohlo prohloubit stávající nerovnosti uvnitř zemí a oslabit roli místních samospráv při rozhodování o využití peněz.
Proti návrhu komise se postavilo 14 členských států, včetně Bulharska, Chorvatska, Slovinska a České republiky. Podle bulharských úřadů zůstávají regionální rozdíly významným problémem a financování soudržnosti je třeba zachovat jako samostatný a silný nástroj podpory méně rozvinutých oblastí.
Slovinský ministr pro soudržnost a regionální rozvoj Aleksander Jevšek uvedl, že víceletý finanční rámec 2028–2034 by měl zjednodušit programy a fondy s podobnými cíli a zajistit, aby žádnému státu ani regionu nebyly prostředky z fondů soudržnosti náhle či výrazně sníženy. Zdůraznil také potřebu jasných a jednoduchých pravidel.
Slovenská europoslankyně Miriam Lexmannová z konzervativní Evropské lidové strany (EPP) uvedla, že prioritou parlamentu je zachovat strukturu evropských fondů tak, jak funguje v současném období, tedy decentralizovaný model oddělených fondů s co největším zapojením regionů do jejich správy.
Ne všechny členské státy však sdílejí stejný názor.
Švédsko patří už mnoho let mezi státy, které při jednáních o rozpočtu nejvíce tlačí na úspory, a v tomto směru hodlá také pokračovat. Jak vláda, tak většina opozice prosazují co nejmenší rozpočet, v němž se prostředky spíše přesouvají mezi prioritami, než aby se navyšovaly.
"My Švédové jsme při jednáních o víceletém finančním rámci vždy poněkud opatrní. Budeme konstruktivní, ale EU by se měla inspirovat švédským přístupem: stanovovat priority mezi výdaji, přesouvat peníze a posilovat oblasti, které potřebují nejvíce prostředků,“ sdělila v úterý novinářům v Bruselu ministryně financí Elisabeth Svantessonová.
Švédsko je například přesvědčeno, že je možné přesměrovat prostředky z fondů soudržnosti.
"Některé státy s velkými fondy soudržnosti už v některých regionech nejsou tak chudé jako před 10 až 15 lety. Část peněz zůstává nevyužitá, a proto můžeme určit priority jinak,“ uvedla Svantessonová.
Mnozí poslanci Evropského parlamentu však tento názor nesdílí. Středová frakce Renew požaduje navýšení rozpočtu a více prostředků, což by mohlo znamenat i vyšší příspěvky od všech 27 členských států. Podle zastánců většího rozpočtu je současná částka kolem 180 miliard eur ročně příliš nízká, zvláště když stejně jako Evropská komise zastávají názor, že větší část rozpočtu by měla směřovat na obranu a bezpečnost.
Evropský parlament přijal v květnu usnesení, v němž vyzval k navýšení rozpočtu. "Výdaje na obranu nesmí omezit či ohrozit dlouhodobé investice do hospodářské, sociální a územní soudržnosti unie,“ stojí v přijatém dokumentu.
Frakce Socialistů a demokratů (S&D) rovněž bojuje za zachování Evropského sociálního fondu v rámci VFR. Nizozemský europoslanec Mohammed Chahim v parlamentní debatě na začátku tohoto týdne prohlásil, že pokud by byl fond zrušen, "zůstala by Evropa bez duše“.
Ve středu večer skupina oznámila, že její úsilí bylo úspěšné.
"Skupina S&D dnes dosáhla velkého vítězství pro všechny Evropany,“ napsala ve svém příspěvku na síti X. "Evropský sociální fond+ (ESF+) zůstane součástí příštího víceletého finančního rámce (VFR).“
Také ekologické organizace a politici vyjádřili obavy, že s rostoucí prioritou obrany a bezpečnosti bude k dispozici méně prostředků a v důsledku toho by mohly být kráceny některé zelené programy. Současný VFR přitom stanoví, že nejméně 30 procent celkových výdajů má směřovat na opatření v oblasti klimatu.
Zatímco se komise chystá příští týden představit svůj návrh, pomyslné bitevní linie už jsou vytyčené. Některé vlády volají po úsporách a novém stanovení priorit, jiné spolu s mnoha poslanci Evropského parlamentu požadují větší a ambicióznější rozpočet, který by odpovídal rostoucím závazkům EU. Při střetu národních zájmů a priorit se zdá, že další fáze jednání o VFR bude opět politicky velmi vypjatá.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANP, BTA, ČTK, HINA, STA, TASR a TT
