Zlín - Kraje žádají prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu školského zákona. Nesouhlasí s částí novely, která se týká převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy, sdělila ČTK mluvčí Asociace krajů ČR (AKČR) a zlínského hejtmanství Soňa Ličková. Novelu na konci května schválila Poslanecká sněmovna a minulý týden Senát. Od 1. ledna příštího roku by na základě ní nově měly platy nepedagogických pracovníků zajišťovat zřizovatelé základních a středních škol.
Předseda Rady AKČR a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) dnes prezidentovi odeslal dopis s žádostí o veto novely školského zákona. "Dlouhodobě upozorňujeme, že změna je nepřijatelná. Záměr převést financování nepedagogických pracovníků na samosprávy byl vložen do návrhu zákona na poslední chvíli a nebyl dostatečně projednán. S ohledem na chybný výpočet kompenzace, která má být krajům a obcím poskytnuta prostřednictvím procentuálního navýšení příslušných daňových výnosů v rozpočtovém určení daní, se jedná o reálné hazardování se stabilitou financování provozu škol i samospráv," uvedl Holiš.
Hejtmani opakovaně vyjádřili nesouhlasné stanovisko a informovali o tom podle mluvčí ministry školství, financí i předsedu vlády. "Rada Asociace krajů ČR informovala o svém postoji na jednání v únoru také prezidenta ČR," uvedla Ličková.
Asociace žádá prostřednictvím dopisu prezidenta o vrácení zákona zpět Parlamentu České republiky k novému projednání. "Je to poslední možnost, jak přimět předkladatele tohoto zákona k odborné diskusi a projednání se všemi zainteresovanými stranami," doplnil Holiš. Pokud zákon vstoupí v platnost, krajské samosprávy očekávají v příštím roce propad rozpočtů o 1,44 miliardy korun.
Podle dřívějších údajů odborů je ve školách zhruba 69.000 míst nepedagogů, například kuchařek, školníků, IT pracovníků, ekonomů a správců laboratoří nebo dílen. S návrhem na převedení jejich financování ze státu na kraje přišel před časem ministr školství Mikuláš Bek (STAN), a to i po tlaku na růst mezd ve školství. Opakovaně řekl, že cestou k lepšímu odměňování zaměstnanců je vyšší efektivita, kterou lépe zajistí zřizovatelé než stát. Většinu základních škol zřizují obce. Podpůrné profese by měly hradit z rozpočtového určení daní. Krajům a obcím by se příjmy z daňových výnosů měly příští rok zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun.
