Směrnice EU o ekologických tvrzeních měla původně potírat takzvaný greenwashing, tedy zavádějící tvrzení firem o jejich ekologičnosti, nyní se však stala jablkem sváru v bruselské mocenské hře.
Tento týden se v Bruselu rozhořel prudký politický spor mezi frakcemi centristické koalice Evropského parlamentu (EP) poté, co Evropská komise (EK) pohrozila stažením nového návrhu zákona zaměřeného na boj proti greenwashingu.
Po loňských volbách do Evropského parlamentu, které posunuly politickou mapu doprava, tak Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) utrpěla další úder.
Co se stalo v uplynulém týdnu?
Středem sporu je směrnice o ekologických tvrzeních, která navrhuje nová pravidla vyžadující, aby firmy nechávaly nezávisle ověřovat ekologické vlastnosti svých výrobků. Směrnice již vstupovala do závěrečné fáze vyjednávání, když Evropská lidová strana (EPP) minulý týden zaslala Evropské komisi dopis, ve kterém žádá její stažení. Tvrdí, že by směrnice přinesla zbytečnou byrokratickou zátěž pro firmy.
Mluvčí Evropské komise pro otázky životního prostředí Maciej Berestecki minulý pátek uvedl, že komise návrh skutečně stáhne, protože „současná jednání o návrhu“ jsou v rozporu s její „agendou zjednodušování“.
Podle Beresteckého by se návrh v současné podobě vztahoval i na 30 milionů mikropodniků, tedy všech firem s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem nebo celkovými aktivy pod dva miliony eur, které tvoří 96 procent všech podniků. A právě to se komisi nelíbilo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která pochází z řad EPP, se zavázala zjednodušit podmínky pro podnikání, aby podpořila znovunastartování evropské ekonomiky.
Přestože rozhodnutí dosud nebylo formálně přijato, polské předsednictví EU zrušilo pondělní trialog, během něhož se měli zástupci EP, EK a Rady EU sejít k závěrečnému kolu vyjednávání o směrnici.
"Existuje příliš mnoho pochybností a potřebujeme jasné stanovisko Evropské komise ohledně jejích záměrů. Teprve na tomto základě budeme moci rozhodnout o dalších krocích,“ uvedlo předsednictví.
Tato výzva zároveň přiměla italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, aby o víkendu stáhla svou podporu směrnice. Tím se rovnováha v Radě EU změnila natolik, že návrh už nemá jistou většinu.
Tento vývoj vyvolal silnou nevoli u politiků ze skupin Renew a Socialisté a demokraté (S&D), které mají v rámci Evropského parlamentu uzavřenu dohodu o spolupráci s EPP.
"Nazývejme věci pravými jmény: jde o koordinovaný útok Evropské komise a EPP proti ekologické legislativě,“ prohlásil německý europoslanec za S&D Tiemo Wölken, spoluzpravodaj k návrhu této směrnice.
"Ursula von der Leyenová zrazuje svůj mandát a dělá z komise centrálu EPP. To je institucionální skandál,“ dodal.
Wölken se domnívá, že kdyby vyjednávání pokračovala, bylo by dosaženo kompromisu a "zajistili bychom, aby se směrnice nevztahovala na mikropodniky“.
"Pokud je třeba projednat konkrétní otázky, nejlepší cestou je přijít na schůzku a jednat na místě, ne ji rušit,“ uvedl italský europoslanec Sandro Gozi ze skupiny Renew, další spoluzpravodaj k návrhu.
O co jde ve směrnici o ekologických tvrzeních?
Hlavním cílem navrhované legislativy je zabránit tomu, aby firmy uváděly zákazníky v omyl ohledně ekologických vlastností svých výrobků. Právě tato klamavá praxe se označuje jako greenwashing. Podle směrnice by firmy byly povinny veškerá dobrovolně uvedená tvrzení o ekologičnosti nezávisle ověřit.
Podle studie, kterou komise zveřejnila v roce 2020, více než polovina informací o ekologičnosti výrobků byla vágní, zavádějící nebo nepodložená.
V návrhu směrnice z roku 2023 se píše: "Rozhodne-li se firma uvést například tvrzení o ekologické stopě některého ze svých výrobků a použije k tomu metodu výpočtu environmentální stopy, vyjde ji taková studie přibližně na 8000 eur.“
V čem je problém?
Právě tato odpovědnost, která by měla ležet na firmách samotných, vyvolala kritiku. Podle švédské europoslankyně Arby Kokalariové (EPP) by směrnice přinesla "větší množství administrativy pro udržitelné společnosti, které by musely žádat o předběžné schválení, aby mohly prohlásit, že jsou udržitelné“.
V Bulharsku minulý týden Bulharská průmyslová asociace vyzvala k odkladu nebo stažení směrnice o ekologických tvrzeních. Jako důvody uvedla nejasné požadavky, vysoké náklady na dodržování pravidel a právní nejistotu. Varovala před překrýváním s existujícími právními předpisy EU, nekonzistentním prosazováním pravidel a ohrožením konkurenceschopnosti podniků. Vyzvala bulharské zástupce, aby v nadcházejících jednáních hájili národní zájmy i zájmy jednotného trhu.
Zastánci návrhu se domnívají, že legislativa poskytne větší ochranu spotřebitelům a může být přínosem i pro firmy.
"Směrnice o ekologických tvrzeních se týká pouze firem, které propagují svou udržitelnost. Nikdo je k tomu nenutí,“ uvedla Ramona Popová, výkonná ředitelka Federace německých spotřebitelských organizací. "Pokud tak ale učiní, musí dokázat, že nejde jen o greenwashing. To nepochybně povede k tomu, že se na trhu objeví méně zelené reklamy. Naopak firmy, které jednají skutečně udržitelně, z toho budou mít prospěch.“
Bez ohledu na samotný obsah navrhované legislativy vyvolává otázky také postup Evropské komise.
Rozhodnutí komise narazilo na odpor v Radě EU, když o něm ve středu jednali zástupci všech 27 členských států. Podle diplomatických zdrojů, které citovala agentura EFE, rozhodnutí komise ostře kritizovaly belgická, kyperská, španělská, slovinská, estonská, francouzská, irská, lotyšská, litevská a nizozemská delegace.
"To, co se stalo v pátek a poté, mnohé překvapilo. Někteří to označili za zklamání a politováníhodné,“ uvedly zdroje.
Některé členské státy vyjádřily obavy, že se z jednání komise stává trend – praxe, kterou již dříve odsoudil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Ten rozhodl, že komise nemá své pravomoci využívat jako veto. Další státy varovaly, že takové rozhodnutí podkopává institucionální integritu.
Kontroverze kolem směrnice zapadá do širšího trendu oslabování environmentální politiky EU, který sahá od zmírnění cílů na snižování emisí CO₂ u osobních a dodávkových vozidel přes odklad účinnosti pravidel proti odlesňování, oslabení zákona o obnově přírody a požadavků na odpovědnost firem či snížení ochrany vlků až po uvolnění regulace chemikálií.
Co bude dál?
Ačkoli se v tuto chvíli zdá nepravděpodobné, že by došlo k hlasování o vyslovení nedůvěry Evropské komisi, tedy evropskému ekvivalentu parlamentního hlasování o důvěře, politické důsledky se mohou projevit jinde, zejména při obtížných jednáních o víceletém rozpočtu na období 2028–2034, například v oblasti financování klimatických opatření a zemědělství.
Ursula von der Leyenová zároveň čelí možné kritice ze strany výkonné místopředsedkyně pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresy Riberové, která varovala, že Evropa "nemůže dál oslabovat své klimatické ambice: flexibilita je přijatelná jen tehdy, pokud neohrožuje“ stanovené cíle.
V pravicových kruzích se však celá záležitost bagatelizuje. "To je prostě demokracie,“ prohlásil italský europoslanec Nicola Procaccini z euroskeptické frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a označil celou kontroverzi za "politiku, nic víc“.
Osud samotné směrnice o ekologických tvrzeních tak zůstává nejistý. Jednání v tuto chvíli uvízla na mrtvém bodě.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, ČTK, dpa, a EFE
