Praha - Téměř polovina dospělých Čechů má podle zjištění agentury STEM/MARK nadváhu, 90 procent z nich s tím není spokojeno. Čtyři pětiny lidí s nadváhou však nedokážou zhubnout. Významná část z nich se přitom nepřejídá a nemá z jídla ani potěšení. Na druhou stranu ani 74 procentům lidí, kteří mají podváhu, se nedaří přibrat, plyne z květnového průzkumu agentury mezi 508 lidmi staršími 18 let. Jeho výsledky má ČTK k dispozici.
V dospělé populaci Česka má nadváhu 49 procent lidí, přičemž nejčastěji je jim mezi 45 až 59 lety. Přiměřenou váhu má podle svého vyjádření 44 procent občanů a pět procent podváhu, kterou nejčastěji uváděli mladí do 29 let.
"Kdo by čekal, že aspoň jedna skupina bude výrazně spokojená (se svou váhou) a bude pro ni snadné svou váhu snížit, držet nebo zvýšit, bude zklamaný," uvedli autoři průzkumu. Podle nich většinou každý chce to, co nemá. S tím, kolik váží, je nespokojeno 44 procent lidí s přiměřenou váhou, tři pětiny těch s podváhou a 92 procent s nadváhou.
Proč tolik váží, lidé s nadváhou nejčastěji odůvodňovali nedostatkem pohybu. Uvedlo to 36 procent dotázaných, 15 procent shodně uvedlo nezdravé stravování, nemoc nebo užívaní léků. To, že hodně jí, přiznalo 12 procent respondentů. Za svou podváhou lidé nejčastěji viděli rychlý metabolismus (30 procent). Podle zhruba pětiny je její příčinou genetická dispozice a stejný podíl uvedl i velký výdej energie. To, že málo jí, uvedlo 19 procent Čechů s podváhou.
Lidé s přiměřenou váhou dávají svou váhu do souvislosti zejména s aktivním životním stylem, což uvedlo 35 procent z nich. Podle 27 procent za tím stojí přiměřené množství jídla a podle 17 procent sport. To, že málo jí, uvedlo osm procent dospělých s přiměřenou váhou.
"Kdo čekal, že si lidé s nadváhou užívají jídlo výrazně víc než lidé s přiměřenou váhou, bude překvapen. Více než polovina lidí s nadváhou nemá potěšení z jídla. Důvodem mohou být dopady jídla na jejich postavu," uvedla Zuzana Švalbová ze STEM/MARK. Doplnila, že odhalení všech pravých příčin a nastavení příslušných změn v životním stylu může usnadnit odborná pomoc.
V Česku je podle posledních dat zdravotníků je obézních asi 21 procent mužů a 18 procent žen, spolu s lidmi s nadváhou je to více než polovina populace. Významnou obezitou podle ředitelky Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Heleny Rögnerové trpí v ČR přes milion lidí. Výrazně roste míra jejího výskytu podle odborníků u dětí, přitom obezita zvyšuje riziko chorob a úmrtnosti, zkracuje život ve zdraví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na jaře proto přestavil záměr plánu s opatřeními pro boj s obezitou u dospělých i dětí, podle něj by měl být hotový do několika měsíců a má zahrnovat kroky k zajištění dostupnosti léčby, prevenci i osvětu.
K hodnocení slouží takzvaný Body Mass Index (BMI) neboli index tělesné hmotnosti. Vypočítá se jako podíl hmotnosti v kilogramech a výšky v metrech. Normální váha odpovídá výsledku od 18,5 do 24,9, nadváha je od 25 do 29,9 a obezita začíná na 30.
