Praha - Stovky lidí dnes oblehly Palác knih Luxor v centru Prahy, kde bývalá německá kancléřka Angela Merkelová podepisovala svoje memoáry s názvem Svoboda. Akci provázela velká bezpečnostní opatření. Všichni přítomní se museli podrobit osobním prohlídkám, dovnitř pouštěli pouze návštěvníky autogramiády s knihou. Merkelová dorazila s početnou ochrankou za doprovodu Martina Vopěnky, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a vlastníka nakladatelství Práh, které publikaci vydalo. Přítomni v delegaci byli i zástupci pražského Goethe-Institutu.
Fotogalerie
"Dobrý den," pozdravila česky Merkelová, která byla v minulosti v Praze na studijních pobytech. V krátkém projevu pak poděkovala za možnost prezentovat a podepisovat svoji knihu. Praha patří mezi čtyři destinace, které si pro prezentaci knihy zvolila. Kniha Svoboda s podtitulem Paměti 1954-2021 vyšla v českém překladu na konci loňského roku. V Německu se stala bestsellerem. Za první týden od vydání se jí prodalo více než 200.000 výtisků. Zájem se projevil i v České republice. "Počítám, že tohle je kniha, kterou si budou lidi dokupovat ještě delší dobu. Ti, kteří ji potřebují třeba ke svému studiu nebo ke svému světovému názoru a podobně," uvedl tehdy Vopěnka.
Do dnešního dne se českého vydání knihy prodalo 7000 výtisků. Biografie patří podle Vopěnky na tuzemském trhu k dobře prodávaným knihám, přestože jde často o drahé a objemné publikace. "Problémem biografií zahraničních osobností může být cena vydavatelských práv. I tak je vydání životopisu někoho všeobecně známého do určité míry sázkou na jistotu. Mimo jiné proto, že takové knihy lze v případě známého jména snáze propagovat," uvedl před časem v rozhovoru s ČTK Vopěnka.
Merkelová mnoho let určovala ráz evropské politiky. Německou vládu řídila 16 let, v letech 2005 až 2021, ve kterých se vyrovnávala s finanční a dluhovou krizí, migrační krizí, pandemií covidu-19 nebo s konfliktem na Ukrajině.
Knihu Svoboda, Paměti 1954-2021 exkancléřka sepsala se svou dlouholetou spolupracovnicí Beate Baumannovou. Na více než 700 stranách knihy líčí své dětství, dospívání v totalitní Německé demokratické republice (NDR) a politickou kariéru ve Spolkové republice Německo, která ji dovedla až do křesla kancléřky. Na několika stranách se zmiňuje také o Československu a Česku.
Podle německých médií ale kniha žádné velké odhalení nepřinesla a neobsahuje ani velkou dávku sebekritiky. Nejčastěji citované pasáže z pamětí popisují kancléřčina setkání s vrcholnými politiky, především s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a bývalým a současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V Německu se přitom po vydání knihy opět rozhořela debata o německé politice vůči Rusku, kterou z velké části utvářela právě Merkelová a kterou mnozí považují za chybnou.
Merkelová apelovala na jednotu EU, samotné země jsou podle ní slabší
Evropské země nesmí podlehnout silám, které usilují o oslabení Evropské unie. Jednotlivé státy by byly vůči světu ve slabší pozici, než když vystupují společně v unii, řekla dnes v pražském paláci Lucerna na setkání s veřejností bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. Evropská spolupráce je podle ní založená na tom, že výsledné dohody přinášejí užitek všem.
Kritici EU podle Merkelové často argumentují tím, že unie rozhoduje těžkopádně a že se někdy státy musí podřídit většinovému rozhodnutí ostatních. "Kdyby ale každá země (unie) stála sama za sebe, bude slabá," varovala bývalá kancléřka. Podle ní je třeba silnou EU, pokud se chce ve světě prosadit vůči Rusku nebo Číně.
Unie by podle Merkelové měla jednotně vystupovat také při jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. "Jestli budou do Washingtonu jezdit jednotliví státníci, nedosáhneme ničeho," řekla. EU podle ní musí přijmout jasnou společnou pozici a stát si za ní, ať už půjde o jednání o clech nebo jiné otázky.
Zároveň zdůraznila, že EU nesmí jednat ustrašeně, ale musí být sebevědomá. Podle ní je třeba dát Spojeným státům najevo, že když budou stát samy vůči zbytku světa, nebude to pro ně snadné. Podle Merkelové je v zájmu obou stran, aby transatlantické spojenectví pokračovalo.
Německá exkancléřka se dotkla také konfliktu na Ukrajině. Podle ní je třeba, aby Ukrajina měla sílu vojensky obstát proti ruské agresi, zároveň je ale nutné vést i diplomatická jednání o ukončení války. Merkelová se také vrátila k dohodám z Minsku, které uzavřely Německo, Francie, Rusko a Ukrajina a které po ruské anexi ukrajinského Krymu a po vzniku separatistických regionů na Donbasu měly vést k urovnání konfliktu. Podle ní dohody nebyly dokonalé, ale daly Ukrajině čas se připravit, než Rusko přistoupilo k plnohodnotné válce. Bez tohoto času by podle Merkelová Ukrajina první ruský útok nedokázala odrazit.
Merkelová se také dotkla vnitropolitické situace v Německu, kde sílí krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Varovala před protestními hlasy pro tuto stranu, která podle ní chce odstranit demokracii. "V roce 1990 jsme si mysleli, že demokracie zvítězila, ale teď zjišťujeme, že za demokracii musíme znovu bojovat," řekla Merkelová. Apelovala zejména na mladé lidi, aby se politicky angažovali.
Bývalá kancléřka zdůraznila, že za zásadní prvek politiky považuje naslouchání ostatním a hledání kompromisu. Řekla, že se do budoucna chce zasazovat o takovou společnost, ve které si lidé budou chtít navzájem porozumět a nebudou vůči sobě vystupovat nenávistně.
Merkelová vystoupila v Praze u příležitosti vydání svých memoárů s názvem Svoboda. Na večerní debatu, kterou uspořádal týdeník Respekt, dorazily do Lucerny stovky lidí. Bývalá kancléřka sklidila na závěr hodinu a půl trvající akce potlesk, s publikem se rozloučila česky "Na shledanou".
