Praha - Ideál ženské krásy se v dějinách neustále proměňoval a nikdy neexistoval univerzální vzor, shodují se expertky z Akademie věd ČR (AV ČR) v rozhovorech, které ČTK poskytla AV ČR. Společnost se podle nich snaží krásu neustále definovat, ale její podoba je vždy podmíněna dobou, mocenskými strukturami i médii, vliv dnes mají i sociální sítě.
"Kritéria krásy se měnila, univerzální ideál krásy nikdy neexistoval," uvedla Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR. V antice byl podle ní kladen důraz na souměrnost a tělesnou estetiku, ve středověku naopak na vlastnosti jako cudnost či skromnost. Od renesance se opět začalo opěvovat ženské tělo, ale od 19. století začaly být některé parametry tělesné krásy poměřovány daleko přísněji. Příkladem byl důraz na extrémně štíhlé pasy. Později se stala vzorem modelka Twiggy, která podle Doležalové představovala "totální obrat a popření všech ženských prvků".
První soutěž krásy se podle Doležalové pokusil uspořádat v 19. století americký podnikatel Phineas Barnum, ale kvůli pobouření se hodnotily pouze obrázky žen. Skutečná soutěž se uskutečnila v Belgii roku 1888, později vznikly i globální formáty jako Miss America či Miss World.
V socialistických státech byly tyto soutěže dlouho vnímány jako buržoazní a nevhodné. "Ve Východním bloku byly ženy vedeny k emancipaci a měly být rovnými soudružkami ve výrobě," řekla Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Přesto se v 60. letech minulého století objevily pokusy o jejich obnovu, například soutěž s názvem Hledáme dívku Československa. Po normalizaci zanikly, ale v roce 1989 byla soutěž znovu uvedena pod názvem Miss. "Zatímco na Západě už veřejnoprávní televize odmítaly soutěž vysílat, u nás byla plná stereotypů," dodala Gjuričová.
Dnes se ideál krásy formuje zejména na sociálních sítích. "Na sociálních sítích si můžeme z podstaty věci stanovovat ideál krásy sami, ale to neznamená, že by se tím úplně rozpadl," popsala Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu AV ČR. Podle ní sítě umožňují větší diverzitu, ale i zde se nejvíce prosazují "bílé, heterosexuální ženy, standardního tělesného typu". TikTok vnímá jako progresivnější platformu, kde se objevuje více autentických tvůrkyň.
Sítě podle Heřmanové zároveň zrychlují trendy i vliv plastické chirurgie. "Ženy chtějí vypadat jako ženy na sítích, které ale často zároveň používají i filtry,“ dodala.
