"Pardubický kraj si nechal zpracovat průzkum na 100 základních školách mezi 3686 žáky a 416 rodiči. ´Z dotazníků vyplynulo, že 67 procent dětí se pro střední školu či učiliště rozhodovalo pouze podle informací předávaných v rodině a nemělo žádnou odbornou radu ani informace o vývoji na trhu práce,´ uvedla krajská radní pro rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a zaměstnanost Jana Smetanová.

To je podle ní nedostatečné, navíc děti při volbě povolání neuvažují nad jeho perspektivami. ´Pokud si ještě k tomu mladí lidé vyberou obor, o který není na trhu práce zájem, a nenaleznou po skončení školy uplatnění, velice rychle ztrácejí pracovní návyky a společnost na ně doplácí. Volba povolání není tedy jenom problém osobní, je to i problém společenský, protože každý nezaměstnaný stojí společnost ročně 200.000 korun,´ uvedla radní." (www.topregion.cz, 28.5. 2007) K podobnému závěru jako úředníci Pardubického kraje došlo před časem Ministerstvo školství. Podle jeho průzkumu nemá dostatek informací pro volbu povolání až 20 procent žáků základních škol a třetina středoškoláků. Informační základna chybí i kariérním poradcům na školách. Ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání a Institutem pedagogicko-psychologického poradenství proto v roce 2005 odstartovalo projekt VIP kariéra. Cílem je vytvořit informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce, síť školních poradenských pracovišť a e-learningové centrum. Projekt, který spolufinancuje Evropský sociální fond, má být dokončen v roce 2008. Díky projektu VIP kariéra získají zájemci ucelený přehled o nabídce středních škol, vysokých škol a učilišť, jejich adresy a kontaktní údaje, seznam učebních a studijních oborů, údaje o počtu přihlášených a přijímaných, o formě a termínech přijímacího řízení apod. Projekt dále sleduje vzdělanostní a kvalifikační strukturu pracovních sil a srovnává ji s nabídkou škol a s potřebami zaměstnavatelů, analyzuje inzerci v denním tisku a zjišťuje názory pracovníků personálních agentur a úřadů práce. Samostatnou kapitolou je zveřejňování nezaměstnanosti absolventů škol a jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Jak už bylo řečeno, konec se plánuje na rok 2008, už teď je ale k dispozici řada výstupů. Co požadují od absolventů zaměstnavatelé? Odborné znalosti již zdaleka nestačí. Velkou roli hraje ochota dále se vzdělávat, komunikační schopnosti, týmová práce, znalost cizích jazyků a práce s počítačem, adaptabilita, schopnost nést zodpovědnost a rozhodovat se. Tyto tzv. klíčové kompetence jsou zvláště důležité pro malé podniky, které jim dávají přednost před profesními znalostmi. Obrovský význam má praxe, výhodou je, když ji student provádí přímo v dané firmě, oceňuje se nicméně jakákoli předchozí aktivita. Jak podniky shánějí kandidáty na volné pozice? Nejčastěji využívají toho, že se zájemci sami hlásí, eventuálně uveřejňují inzeráty v tisku a na internetu. Práci personalistům usnadňují tipy od stávajících zaměstnanců či úřadů práce. Více než 80 procent oslovených firem vůbec nespolupracuje se školami a s pracovními agenturami nebo tak činí pouze výjimečně. Nejnovějším výstupem projektu je materiál o uplatnění absolventů učilišť a středních škol. Ukázalo se, že velká část učňů není spokojena s oborem, který si vybrali. Stejný obor by po zkušenostech z praxe volilo jen 56 procent z nich. Jako důvod uvádějí problémy s hledáním zaměstnání a špatné finanční ohodnocení. Navíc 45 procent vyučených by dalo přednost vzdělání s maturitou. Tomu odpovídá i současné uplatnění učňů – v oboru zůstalo 37 procent, zcela mimo obor pracuje 39 procent a 19 procent vyučených své znalosti nikdy nevyužilo. Potvrzuje se tedy, že je třeba na učilištích posilovat klíčové kompetence na úkor těch odborných, jen takové vzdělání má šanci uspět v praxi. To platí i pro střední školy. U nich projekt VIP kariéra sleduje zejména to, jaká část absolventů se dostane na vysoké školy. Zatímco v roce 2002 se ke studiu na vysoké škole hlásilo 59 procent maturantů, v roce 2005 to už bylo téměř 77 procent. Podíl přijatých se zvýšil ze 40 procent na 53 procent. Úspěšnost v přijímacích řízeních zvyšuje stále rostoucí nabídka bakalářských programů. Problémem, na který se projekt také zaměřuje, jsou předčasné odchody studentů ze středních škol. Tito lidé mají jen základní vzdělání, což znamená velmi složitou pozici na trhu práce. Nejčastějšími důvody opuštění školy jsou nedostatečná motivace (25 procent), nezájem o vzdělání (21 procent), přílišná náročnost studia (17 procent), nevhodný obor (13 procent) či špatná rodinná situace (12 procent). Většinou však studijní neúspěch více či méně souvisí s rodinnou situací a s přebíráním nevhodných vzorů chování. Odborníci doporučují zaměřit se na tyto mladé lidi a docílit toho, aby své vzdělání dokončili.

Reklama